Jelcin měl jednání s Clintonem. Když seděli u stolu, Clinton si pořád pohrával se zlatým klíčem. Jelcinovi to šlo na nervy, proto se ho ptá: "Co to máš za klíč, proč si s ním tak provokativně hraješ??" - "No, víš, to je klíč od jaderného arsenálu. Ten, kdo ho má, je pánem celého světa!" Jelcin chvíli přemýšlí, pak vytáhne z kapsy rezavý klíč a začne si s ním hrát. Clintonovi to také nedalo, a s poloúsměvem se ho ptá: "A ty, co to máš za klíč?" Jelcin zvážní, podívá na Clintona a říká: "Víš Bille, to je klíč od WC, a kdo ho má, ten se neposere."
Jde exprezident Havel po Pražském hradě a vidí na stěně viset svůj obraz, tak se ho ptá: "Ehmm, poslyš, co by se stalo, kdyby v příštích volbách zvítězili komunisté?" Obraz mu odpoví: "Ehmmm, mě by nejspíš svěsili, ehmm, a tebe by pověsili."
U pracovního oběda Clinton sáhne po feferonce. Vedle sedící president Havel ho chytí za ruku a diskrétně mu zašeptá: "Mr. president, zapomněl jste na naši dohodu?" - "Jakou dohodu, Václave?" - "Že dokud vám lížu prdel, feferonky jíst nebudete!"
Rádio Jerevan dostalo otázku, na kterou neumělo odpovědět. Zněla: "Odkud bude Sovětský svaz dovážet obilí, až bude všude komunismus?"
Československá socialistická republika. Pán v dešti stojí ve frontě na maso už asi hodinu. Nervózně přešlapuje a nadává: "Sakra, takových let po válce..." Otočí se a spatří příslušníka VB, proto rychle dodá: "... a furt prší a prší!"
Ministr obrany dělá u vojska inspekci před vstupem země i armády do NATO: "Vojáci, na které straně budete bojovat v případě napadení státu?" – Všichni vojáci zvolají jako jeden muž: "Na straně NATO!" Jenom jeden voják mlčí. Nakonec tiše řekne: "Já bych, prosím, chtěl bojovat na straně Rusů!" - "Ale proč?" ptá se ministr. "Protože bych chtěl být v zajetí radši na Floridě než na Sibiři!"
Cizinec je na návštěvě v socialistickém Československu. Před zeleninou vidí dlouhatánskou frontu. "To u vás bývají často takové fronty?" ptá se jedné z čekajících tet. "Ani ne..." odpoví tetka, "jenom když něco dostanou..."
Šedesátá léta minulého století, socialistické Československo.
Ve škole v hodině zeměpisu se ptá učitelka dětí: "Co myslíte, žáci, kde je nejteplejší místo na světě?" - "Myslím, že to bude v Německu," míní Mireček. "Proč si to myslíš?" - "Protože my tam máme babičku a ta, když k nám přijede na návštěvu, vždy mi přinese čerstvé jahody." Pak se hlásí Pepíček: "Já si myslím, že to bude na Ukrajině." - "Neříkej, a proč si to myslíš?" - "No, my tam máme babičku a ta když k nám přijede na návštěvu, ať je léto nebo zima, vždy přijede v teniskách."
Moskva. Svaz sovětských socialistických republik. Osmdesátá léta minulého století.
Do sovětské fabriky přišla zahraniční delegace. Pozorují, jak mistr se soustružníkem temperamentně diskutují, neohlížejíc se kolem sebe. Požádají tedy tlumočníka o překlad diskuze. Ten překládá: "Mistr nařizuje soustružníkovi opracovat součástku, odvolávaje se na to, že má intimní vztah s matkou soustružníka. Soustružník odmítá, odvolávajíc se na to, že má intimní vztah s matkou mistra, vedoucím cechu, ředitelem fabriky i samotnou součástkou..."
Osmdesátá léta minulého století. Sovětská prodejna obuvi.
Rozhovor zákazníka s prodavačem: "Máte pánské boty?" – "Nemáme." - "A dámské boty máte?" - "Nemáme." - "A co dětské botičky? Máte?" - "Poslouchejte, vy buzerante!" rozčílí se prodavač. "Neotravujte! My nejsme žádná informační kancelář! My jsme prodejna obuvi!!!"
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>