Rodiče a děti 311-320

< >

"Tati, draci existují jenom v pohádkách, že?" ptá se malý synek. "Než jsem si vzal Tvoji maminku, tak jsem si to myslel taky!" odpoví tatínek.

Babička se ptá vnuka: "Karlíčku, zítra máš svátek. Chceš kovovou nebo papírovou padesátikorunu?" Vnuk odpoví: "Radši kovovou, ale zabal mi ji do té papírové, ať se nepoškrábe."

Přijde devítiletá dcera ze školy a ptá se matky: "Mami, co je to penis?" - "To je nejhezčí část mužského těla," odpovídá matka. Dcera se ptá dál: "A co je to čurák?" - "To je ten zbytek," praví matka.

Potkají se dvě známé: "Jéjej, Mařenko, dlouho jsem tě neviděla, jak se máš, co rodina?" - "Ále," mávne rukou Marie, "celkem to jde, dcerka se vdala moc dobře. Ten její hodně vydělává, takže holka je doma, ráno nemusí vstávat, pak sedí u holiče, pak se sejde s kamarádkami na kafe a dortík, večer jde s mužem na večeři do restaurantu. No zkrátka super!" - "No a co syn?" - "Tak ten už neměl takové štěstí. Furt je v práci. Vzal si mrchu, která se jen válí, vysedává u holiče, kafrá s kamarádkami po kavárnách, a ani večeři mu neudělá, takže jí jen po hospodách..."

Mám pro vás dvě zprávy, dobrou a špatnou. Kterou začneme?" - "Tou špatnou." - "Tak tedy - váš syn je transvestita." - "A ta dobrá? - "Byl zvolen královnou plesu!"

Přijde za otcem pětiletý synáček a ptá se, co je to politika. "Jak bych ti to vysvětlil," přemýšlí otec, "podívej se, to je jako u nás doma: já jsem kapitalista. Já vydělávám peníze a nosím je domů. Maminka, to je vláda. Ta mi peníze vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše služebná, to je dělnická třída. Ta pracuje a my ji za to platíme. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla vykořisťovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno všichni děláme. A tvůj malý roční bratříček – tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu?" Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne: "Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou." V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal. Zajde tedy do pokoje rodičů. Tam spí jenom maminka a nejde probudit. Chlapec tedy jde do pokoje služky. A tam vidí tatínka, jak si se služebnou právě hezky užívá. Ani jeden si malé postavičky nevšimne. Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem pozoruje oknem tatínka se služebnou. Ani dědeček si ho nevšimne. Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout. Ráno se ho tatínek ptá: "Tak už víš, co je politika?" A chlapec smutně odpoví: "Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera." - "A jak, prosím tě?" - "No, kapitalista zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše společná budoucnost leží ve sračkách..."

Říká babička vnukovi: "Zdál se mi sen, že jsem létala nad městem a všechno bylo tak nádherně barevné..." - "Babi, kolikrát ti mám říkat, že tvoje prášky jsou nalevo od těch mých?!"

"Sestřičko Máňo a sestřičko Bětko, račte ke stolu. Uvařil jsem vám výborný oběd!" - "Je to možné?" diví se obě oslovené. "Ano, je. Táta mi v dopise z dovolené klade na srdce, abych nezapomněl dát slepicím!"

Péťa má dalšího sourozence. Už pátého... "Tak, co na to říkáš?" ptá se ho otec. "Hmm..., a už jsme konečně všichni?"

Porodník oznamuje tatínkovi: "Váš syn se narodil předčasně..." Tatínek: "Ani se mu nedivím... Kdo by vydržel s mojí manželkou devět měsíců...?"

< 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, >