Paní učitelka zadala dětem úkol, aby složily nějakou básničku. Protože si však byla vědoma toho, že Pepíček je známy sprosťák, určila, že v básničce musí být slova: zahrada, rýč a jáma. "Na taková slova Pepíček určitě nic sprostého vymyslet nedokáže," myslela si. Druhý den ve škole je mezi jinými vyvolán též Pepíček a ten spustí: "Máme na zahradě jamku a v ní taťka šuká mamku. A já stojím u rýče – kurva, to mám rodiče!"
Paní učitelka opravuje po vyučování v prázdné třídě diktáty. Vtom do dveří vstupuje pan ředitel, omlouvá se, že ruší, ale jde na kontrolu třídy. Na jedné z lavic si všimne podezřelých rýh. "Co to znamená, paní kolegyně?" - "Ale, to je taková nevinná pubertální hra, pane řediteli. Chlapci si na lavici položí přirození a podle velikosti udělají na lavici rýhu." Ředitel chvíli obchází třídu a pak se rozhodne věc vyzkoušet. Za chvíli zaslechne učitelka ze zadní lavice nadšené mručení. "Vida, tak to mám pořád ještě největšího." Paní učitelka jen očkem mrkne od diktátů: "To asi ne, pane řediteli, kluci stojí z druhé strany lavice!"
Potkají se dva spolužáci. Jeden říká druhému: "Hele, víš, jak jsme ti na střední škole schválně říkali místo Karle Nováku – Narle Kováku?" - "No vím a co s tím?" - "Ty vole, včera jsem potkal maníka a ten se jmenoval Lukáš Šustr!"
Učitelka vysvětluje ve škole dětem význam spojení "Samochvála smrdí". Najednou se přihlásí Pepíček, drží se za nos a naštvaně zahlásí: "Paní učitelko! Tady Lojza se právě pořádně pochválil!"
<
51,
52,
53,
54,
55,
56,
57,
58,
59,
60,
61,
62,
63,
64,
65,
66,
67,
68,
69,
70,
71,
72,
73,
74,
75,
>