Šedesátá léta, Svaz sovětských socialistických republik, Moskva. Ivan si koupil auto, přivezl si ho domů a pěkně zaparkoval před činžákem. Na druhý den se podívá z okna a Záporožec nikde. Šel to tedy ohlásit na milici. Když ho milicionář vyslechne, přísně povídá: "Občane, podívejte se na tuto zeď! Co vidíte?" - "No..., obraz Vladimíra Iljiče Lenina," odpoví popravdě Ivan. "A co je, občane, na tom obraze? Pořádně se podívejte!" - "Lenin obklopen svými nejbližšími přáteli." - "A co ještě vidíte? Co drží soudruh Lenin v ruce?" - "Čepici." odpoví Ivan. "No, tak to máme! Vladimír Ilji Lenin, obklopen svými nejbližšími přáteli a drží si svoji čepici v ruce... A vy!?! Vy si necháte auto jen tak stát na ulici!"
Na smrtelné posteli chce umírající jako poslední přání, aby byl přijat do KSČ. "A k čemu ti to bude?" ptá se uplakaná manželka. "Nechci abys plakala, víš jakou jsi měla vždy radost, když umřel komunista..."
Potká se Husák s Reaganem a ptá se ho: "Donalde,, kolik si myslíš, že tě v USA nenávidí lidí?" Reagan na to: "No, řekl bych, že tak maximálně 8 až 10 milionů." Husák: "Hm, tak to je všude stejný..."
Nahluchlá babka okopává během SNP brambory. Jde kolem partyzán a slušně pozdraví: "Smrt fašizmu!" Babka se zvedne a odpoví: "I tobě synku, i tobě!"
Perlička ze soudní síně:
Obviněný přiznává, že nelegálně nakupoval dolary. Na svoji obhajobu uvádí, že chtěl skoupit všechny dolary, aby Američané neměli na zbrojení...
Začátek minulého století, Rusko, Petrohrad.
Dělník Sidorov se po těžké směně v Putilovském závodě vrací domů. Rozhodl se, že udělá radost svým dětem. Koupil tedy meloun a vykračuje si s ním pod paží k domovu. Najednou vyskočí odkudsi takový malý chlapík, proplešlý, s bradkou a sekyrkou v ruce a vykřikne: "No, baťko, polož pěkně meloun na zem." Dělník Sidorov poznal v tom malém chlapíkovi vůdce světového proletariátu, soudruha Lenina. Poslechl ho tedy a položil meloun na zem. Chlapík přiskočil k melounu a prásk ho sekyrkou. Přesně na dvě půlky. Pak jednu popadl a se spokojeným úsměvem zmizel za rohem...
... A to je celá historie o tom, jak se Vladimír Ilji Lenin podělil o meloun s neznámým prostým dělníkem...
Dotaz na rádio Jerevan: "Je v Sovětském svazu stejná svoboda projevu jako na Západě?"
Odpověď: "Ano, ale na Západě je i svoboda po projevu."
Dotaz na rádio Jerevan: " Slyšela jsem, že v Novosibirsku byli zatčeni tři dělníci za protistátní činnost. Máte k tomu bližší informace?"
Odpověď: "Ano. První přišel do práce o deset minut dříve. Jasné – špionáž. Druhý o deset minut později – jasné – sabotáž. Třetí přišel přesně, což dokazuje, že měl západní hodinky."
Jednoho dne Gustav Husák vyjde ven z pražského hradu, začne se toulat po okolí a sbírá přitom kameny, zkoumá je a pak je ukládá do brašny. Dělá to několik hodin, až jeho asistent začne mít obavy o jeho duševní stav a zavolá do Moskvy, aby se zeptal, co by se v takovém případě mělo dělat. "O néé, už zase!" povzdychne si Brežněv. "To se nám opět prohodili linky do Prahy a na Lunochod!"
Květen 1917. Rusko, Petrohrad. Mítink pracujících Putilovského závodu. V. I. Lenin se chystá promluvit. Vyleze na obrněný transportér... Vtom začnou kolemstojící dělníci skandovat: "Lennon, Lennon..." - "Já nejsem Lennon, já jsem Lenin!" vysvětluje Vladimír Iljič. "Lennon, Lennon..." - "Nerozumíte? Já jsem Lenin!" - "Lennon, Lennon..." - "No dobře! Chuj s vámi! Yesterday..., all my troubles seemed so far away...!"
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>