Učitelka zvláštní školy dává dětem hádanky: "Má to 4 nohy, hlavu a dělá to haf haf. Co je to?" "Nevíme!!!" "Pes." "Hurááá pes!!!" "Má to 2 krát 4 nohy, 2 hlavy a dělá to 2 krát haf haf. Co je to?" "Nevíme!!!" "Dva psi." "Huráááá dva psi!!!" "Visí to na zdi, dělá to tik-tak, a když to spadne, tak je po hodinách. Co je to?" "Hurááááááá tři psi!!!"
Jdou dva asistenti na VŠ a jeden povídá: "Ty vole, ta kočka včera, ta uměla šoustat! To byla paráda." Jdou za nimi dva docenti a jeden povídá: "Ty Franto, ta husa včera, co jsem měl k obědu! To byla paráda." A za nimi jdou dva profesoři a jeden povídá: "Pane kolego, co Vám mám povídat, ta stolice, co se mi včera povedla! To byla paráda."
Školní inspektor si zavolal ředitele dvou gymnázií a dal jim měsíc na to, aby výrazně snížili výskyt a užívání drog na svých školách. Po měsíci zašel za prvním ředitelem a ptá se, jak se mu dařilo. "Snížili jsme výskyt drog o dvacet procent! A stačilo udělat plakáty se dvěma kruhy - malým a velkým. K velkému byl nápis 'Tohle je váš mozek před drogou' a k malému 'Tohle je váš mozek po droze'." Inspektor se poté vydá do druhé školy. "Snížili jsme výskyt drog o osmdesát procent! Udělali jsme plakáty se dvěma kruhy - malým a velkým." "Nechte mě hádat, pane řediteli. Zobrazovaly mozek před a po droze!" "Ne, pane inspektore. Byl tam nápis 'Tohle je váš anální otvor před vězením, a tohle je váš anální otvor po pobytu ve vězení'. Nějaké otázky?"
Nová paní učitelka říká své třídě: "Teď se mi pěkně představíte." "Třeba ty, chlapče, jak se jmenuješ?" "Já jsem Prokop Buben." "To mě nezajímá, pověz mi, jak se jmenuješ."
Učitelka napsala žákovi do žákovské knížky: "Smrdí, umývat!!!" Otec odepsal: "Učit, nečuchat!!!"
Ředitel jedné menší střední školy měl velké problémy s dospívajícími slečnami, kterým se zalíbilo používání rtěnky. Když si ji na dámských toaletách patlaly na rty, vždy potom zanechávaly obtisky na zrcadle. Když už se situace stávala neudržitelnou, ředitel se rozhodl razantně zakročit. Zavolal si všechny dotyčné slečny a odvedl je na toalety. Tam už čekal školník. Ředitel dívkám vysvětlil, že si asi neuvědomují, kolik práce školníkovi dá každý večer zrcadla umýt. Poprosil jej, aby slečnám svoji namáhavou práci předvedl. Školník vytáhl ze skříně dlouhé koště, namočil jej v nejbližší záchodové míse a začal pucovat zrcadlo. Od toho dne se už žádný obtisk na zrcadle neobjevil.
Pepíček šel první den do školy. Tatínek jej dovedl do třídy a poprosil paní učitelku o chviličku na rozhovor. Řekl jí, že Pepíček je hodný chlapec, ale moc rád se o něco sází a tak by se mohlo stát, že třeba ostatní děti připraví o svačiny a peníze na zmrzlinu. Učitelka se tvářila sebevědomě, že takových věci zažila dost a všechno vždy zvládla. Ujistila jej, že tuhle věc vyřeší bez problémů. Po obědě tatínek volal do školy a ptá se paní učitelky, jak to jde. "Všechno je v nejlepším pořádku. Mám pocit, že jsem vašeho synka zbavila těch jeho sázecích vášní. Ten neposeda trval na tom, že se vsadí o stovku, že mám v zadku krtka. Nakonec jsem se tedy vsadila a po hodině jej odvedla do sborovny a ukázala mu, že žádného krtka v zadku nemám." "Do háje! Dneska ráno se se mnou vsadil o tisícovku, že první den ve škole uvidí holý zadek paní učitelky!"
Čtvrťák na gymplu si stěžuje tátovi: "S tou novou mladou kantorkou jsou akorát potíže." "Hele, poradím ti jedno. Slušně se oblíkej, nedělej jí na hodinách bordel a měj hotový úkoly, když je po tobě chce." "Tak to nevím, jestli tohle pomůže. Dneska o přestávce mi řekla, že už to tři týdny nedostala."
Do profesorova kabinetu přišla na konci úředních hodin studentka. Usedne naproti němu do židle, poodhrne si vlasy a povídá: "Udělala bych cokoliv, abych tu zkoušku získala." Pak si upraví výstřih, nakloní se víc k profesorovi, hluboce se mu podívá do očí a říká: "Myslím tím, že bych udělala úplně cokoliv." Oplatí jí hluboký pohled a říká: "Cokoliv?" "Cokoliv..." odpoví slečna. Kantor jemným hlasem povídá: "Opravdu cokoliv...?" "Cokoliv!" Kantor zašeptá: "A nemohla byste se to naučit?"
Pepíček dorostl do školního věku a tak ho poslední srpnový den maminka doslova zahrnula spoustou příjemných vyhlídek a informací o škole, aby ho nějak pozitivně naladila. Říkala mu, kolik potká nových kamarádů, nakoupila nové oblečení, vyprávěla, jak šla ona poprvé do školy a tak dál. Přišel první den, Pepíček se radostně vydal do školy a odpoledne se vrátil domů a vyprávěl o tom, jak se celý den měl. Druhý den ráno ho maminka budí, on se rozespale ptá, proč má vstávat, a když maminka říká, že je čas jít do školy, Pepíček udiveně říká: "Cože? Znova?"
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>