Učitelka při hodině češtiny: „Děti, dne budeme tvořit neobvyklá souvětí ve spojení jelikož..., patrně...“ Děti se ihned začínají hlásit: „Jelikož jsem dostal pětku, patrně mi táta nařeže.“ Jelikož je zamračeno, patrně bude pršet.“ A vtom Pepíček: „Naše babička jde přes dvůr a pod paží nese Financial Times.“ „Ale vždyť tam není ani jelikož, ani patrně,“ kroutí hlavou paní učitelka. „Ono to pokračuje,“ vysvětluje Pepíček, „jelikož neumí anglicky, patrně jde srát.“
Otec čte synovu žákovskou knížku: „Matematika pět...“ Prásk, synovi jednu do držky. „Čeština pět...“ Prásk mu druhou do držky. „Zpěv jednička...“ Prásk mu další do držky... Syn: „Jak to? Vždyť jsem měl jedničku!“ Otec naštvaně prohodí: „Tak tobě bylo po dvou koulích ještě do zpěvu?!“
O hodině matematiky se ptá učitel Pepíčka: „Kdybys měl sedm bonbónů a já bych tě o dva požádal, kolik by ti zbylo?“ „Sedm.“
Studentka medicíny dostala u zkoušky otázku: „Kolik spermií vyloučí muž najednou?“ Odpověď: „Plnou pusu!“ „Slečno, já se ptám, jaké množství?“ „Asi tak na tři spolknutí.“
Pepíček přijde ze školy a v žákovské knížce má napsáno od paní učitelky: "Vypadá to, že váš syn má velké problémy s pochopením rozdílů mezi chlapci a děvčaty, mohla byste s ním o tom promluvit?" Maminka vezme Pepíčka za ruku, odvede jej po schodech do ložnice, zavře dveře a povídá: "Pepíčku, tak nejdřív sundej moji blůzu." Pepíček rozepne její blůzu a sundá ji. "Teď sundej moji sukni." Pepíček sundá její sukni. "Teď sundej moji podprsenku." Pepíček sundá její podprsenku. "Teď sundej moje kalhotky." Pepíček sundá její kalhotky. "Pepíčku, prosím tě, už nikdy nechoď do školy v mém oblečení!"
"Tak, co jste dnes dělali ve škole, Pepíčku?" - "Stáli na jedné noze." - "Jako čápi?" - "Ne, jako blbci!"
Ptá se paní učitelka dětí, kdyby přišel kouzelný dědeček, jaké by měly přání. Frantík chce, aby jim konečně něco vrátili v restituci, Mařenka, aby měla na vysvědčení samé jedničky a Pepíček, aby byl celý chlupatý. "A proč Pepíčku?" - "Sestra má dole chlupatý jen takový trojúhelníček a každý den s ním vydělá tři tisíce!"
Pepa chodí do večerní školy a často se tím v hospodě vytahuje: "Hele, Honzo, víš, kdo to byl Albert Einstein?" - "Nevím." - "Bodejť bys věděl, když nechodíš do večerní školy. A víš kdo to byl Tomáš Masaryk?" - "Nevím." - "Nevíš, protože nechodíš do večerní školy." To už Honzu dožralo a teď se ptá on: "A ty víš, kdo je to Franta Novák?" - "Nevím." - "Bodejť bys věděl, to je ten, co ti chodí za ženou, když ty jsi ve večerní škole."
Učitelka ve škole: "Zdeňku, vyjmenuj tři slavné lidi!" - "Jágr, Hejduk, Straka!" - "A neslyšel jsi třeba o Mozartovi, Chopinovi anebo Einsteinovi?" - "Paní učitelko, mě náhradníci nezajímají!"
Učitet žádá děti, aby řekli, jaké zaměstnání vykonává jejich otec, aby to vyhláskovali a popsali, co dělá. Matěj: "Můj tatínek je zedník, Z-E-D-N-Í-K a staví domy." Honzík: "Můj taťka je lékař, L-É-K-A-Ř a léčí lidi." Mbwonga: "Můj táta je elektrikář, E-L-T..E-K-T..." Učitel mu trpělivě řekne, ať si to ještě rozmyslí a připraví a vyvolá Pepíčka. Pepíček povídá: "Můj otec je sázkař, S-Á-Z-K-A-Ř a vsadil by 20:1, že to ten negr neřekne správně."
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>