Syn se chlubí matce: "Mami, dnes jsme si ve škole s klukama ze třídy měřili pindíky. A představ si, já ho měl největšího..." - "To je samozřejmé, synku, vždyť ty jsi učitel...!"
Učitelka v Těrchové na Slovensku: "Má to čtyři nohy, hnědou kožešinu, 300 kilo a dělá to brum, brum, co je to?" Přihlásí se Jožko a povídá: "Podle všech příznaků by to měl být medvěd, ale poněvadž jsme v Těrchové, tak to bude nejspíš Jánošík..."
Ptá se učitelka Pepíčka: "Čím je tvůj otec?" - "Agrární stomatolog." - "Vyjádři se přesněji. Co konkrétně dělá?" - "Opravuje zuby na hrábích..."
Učitelka v umělecké škole říká: "Tak, děti, dnes každý z vás namaluje obrázek, který nějak souvisí s hudbou Ludvíka van Beethovena." Žáci malují a učitelka chodí pomezi lavice: "Honzíku, co to maluješ?" - "Já maluji pěknou smutnou podzimní krajinku, protože se mi líbí 'Patetická symfonie.'" - "A ty, Mařenko?" - "Já maluji měsíček, protože mi učarovala 'Sonáta měsíčního svitu.'" V poslední lavici se Pepíček strašně snaží a přes celý výkres kreslí obrovsky penis. "Pepíčku!!! Vidím dobře, to co vidím?!?" - "Ano, paní učitelko - to je 'Pro Elišku!'"
Pan učitel se ptá dětí, kolik má koza struků. První se přihlásí třídní myslitel Pepíček a vykládá svoji teorii: "Prosím, pane učiteli, kolik má koza struků nevím, zato vím, kolik má ženská koz."
Ve škole o přestávce se strhla rvačka. Vešel učitel, napomenul žáky, ale ti mu jen drze odmlouvali. A nejvíc Tonda: "Jdi se vycpat, učitelskej!" - "Jak to se mnou mluvíš?!" rozčílí se učitel a rozhodne se zavolat pana ředitele. "Hele, ředitelskej, jdi se vycpat i ty!" Ředitel zalapá po dechu a letí i s učitelem do ředitelny zavolat otci nezdárného žáka, listuje ve Zlatých stránkách, najde telefon i adresu. Potom se zamračí a odchází z ředitelny. "Ale, pane řediteli, kam teď jdete?" volá za ním učitel. Ředitel se otočí a praví: "Nevím jak vy, pane kolego, ale já se jdu pro všechny případy vycpat!!!"
Ptá se učitel Pepíčka: "Co víš o praseti domácím?" - "Nic. Nemůžu vám o něm nic říct. On by nám dal výpověď z bytu!"
Ve škole se probírá řeč mateřská. Pani učitelka povídá: "Tak třeba, děti, starý český výraz pakliže. Kdo by nám s ním vytvořil větu?" Hlásí se Pepíček Novák: "Náš tatínek je mizerný lyžař. Nejprve zahučel do rokle on, pak lyže."
Učitelka se ptá žáků, čím jsou jejich rodiče. "Můj tatínek je hrobař." povídá Honzík. "Správně se řekne, že je zaměstnancem pohřebních služeb..." opravuje ho učitelka. "A co tvůj tatínek, Petře?" - "Můj otec je dýdžej v mystik klubu." - "Takové zaměstnání neznám. Jak mám tomu rozumět?" - "No..., on dělá zvoníka v kostele..."
"Pepíčku, jaké ´i´ bys napsal ve slově bicykl?" - "První tvrdé, druhé měkké i..." - "To je nesprávně, má to být opačně..." - "Ale vy jste se mě neptala, jak to má být správně, ale jak bych to napsal já...!"
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>