V americké střední škole vysvětlovala učitelka španělštiny, že na rozdíl od angličtiny má španělština mužský a ženský rod. Tak například 'house' (dům) je rodu ženského - 'la casa'. 'Pencil' (tužka) - 'el lapiz' je rodu mužského... Jeden student se jí zeptal, jakého rodu je 'computer' (počítač). Místo přímé odpovědi učitelka rozdělila studenty na dvě skupiny podle pohlaví a dala jim za úkol rozhodnout, jakého rodu, a proč by computer měl být.
Pánové rozhodli, že 'computer' by rozhodně měl být 'ženská' - 'la computer', protože:
a) nikdo kromě jejich výrobce nerozumí jejich logice,
b) jazyk, který používají pro dorozumívání s jinými computery je nesrozumitelný komukoliv jinému,
c) i ta nejmenší chybička je uložena v dlouhodobé paměti pro možné pozdější reference,
d) jakmile si computer pořídíte, utrácíte pravidelně polovinu výplaty na doplňcích.
Dámy se, naopak, domnívaly, že 'computer' může být jedině 'chlap' - 'el computer', protože:
a) abyste z něho něco dostali, tak musíte 'zmáčknout ten správný čudlík'
b) obsahuje mnoho informací, ale použít je sám od sebe neumí
c) má vám pomoci řešit problémy, ale zpravidla je SÁM tím PROBLÉMEM
d) jakmile si jeden pořídíte, tak zjistíte, že kdyby jste počkali o trošku déle, mohli jste mít lepší model.
Dámy vyhrály...
Student medicíny se ptá spolužáka: "Kolikrát jsi vyletěl ze zkoušky?" - "No, když počítám i tu zítřejší, tak třikrát..."
Učitel e ptá žáků, kolik druhů raků znají. Přihlásí se Pepíček a odpovídá: "Mořský rak, říční rak, Rumburak a čurák..."
Ve škole mají malovat, a tak se paní učitelka ptá: "No tak nám řekni, Pepíčku, tvůj otec je malíř pokojů, jak bys to tady vymaloval?" Pepíček: "No tak tadyhle bych nasral hnědou, sem bych prdnul zelenou a támhle bych mrdnul modrou." - "No tak to snad není možné!" rozčílí se učitelka. "Jak to mluvíš, zavolej mi tatínka do školy!" Další den povídá otci: "Podívejte se, já jsem se vašeho syna ptala, jak by to vymaloval a on mi řekl tohleto!" Tatínek: "Tohleto že vám vážně řekl?" Tatínek se otočí k Pepíčkovi, dá mu pohlavek a povídá: "Ty čuráku, vždyť by to tady bylo moc tmavý!"
Paní učitelka vypráví prvňáčkům pohádku: "I řekl jelen se zlatými parohy Smolíčkovi Pacholíčkovi: Nasedni na mě, vynesu tě z hlubokého temného lesa..." Pak se zeptá: " A víte, děti, co na to řekl Smolíček Pacholíček?" Nejdřív se nikdo nehlásil, až po chvíli váhavě zvedl ruku Dežko. "Tak, Dežko, co podle tebe řekl?" - "Kúúúrva!!! Mluvící jelen!!!"
Paní učitelka se ptá ve třídě: "Když máte na plotě pět ptáků a jednoho zastřelíte, kolik jich tam zůstane?" Pepíček se hlásí: "Ani jeden, po výstřelu všichni ptáci odletí." Paní učitelka přikývne: "Správná odpověď je 4, ale líbí se mi takový způsob uvažování." Na to Pepíček řekl: "Paní učitelko, i já Vám dám jednu otázku: "Tři ženy sedí na lavičce a každá má zmrzlinu. První ji opatrně olizuje z boku, druhá ji cumlá ze shora skoro až ke kornoutu a třetí jemně uhryzává od vršku. Která z nich je vdaná"? Učitelka se začervená, ale nakonec odpoví: "Podle mně ta druhá, co si zmrzlinu dává celou do úst." Pepíček na to řekl: "Správná odpověď je - ta, která má snubní prsten, ale líbí se mi Váš způsob uvažování...!"
Tři studenti jednoho gymnázia měli za úkol vždy po deseti letech zorganizovat pomaturitní přátelské setkání všech absolventů ročníku. A na čem se dohodli?
Po deseti letech: Půjdeme do hospody U tří koček. Servírky tam mají pěkná prsa.
Po dvaceti letech: Půjdeme do hospody U tří koček. Čepují tam výborné pivo.
Po třiceti letech: Půjdeme do hospody U tří koček. Kdo bude chtít, dostane tam i dietní stravu.
Po čtyřiceti letech: Půjdeme do hospody U tří koček. Mají tam bezbariérový přístup.
Po padesáti letech: Půjdeme do hospody U tří koček. Ještě jsme tam nebyli...
Paní učitelka na základní škole probírá s žáky občanskou výchovu a vysvětluje, co to jsou národnosti a co to znamená být Čechem. Poté žáky vyzve, ať zvednou ruce, jestli jsou také Češi. Děti, i když tomu příliš nerozumějí, všechny zvednou poslušně ruce. Jen holčička v poslední řadě neudělá nic. "Copak je, Alenko, proč jsi nezvedla ruku?" ptá se učitelka. "Protože nejsu Češka," odpoví samozřejmě holčička. "A co tedy jsi?" - "Su hrdá Moravanka." Učitelka se zatváří nazlobeně, že jí někdo odporuje, a zeptá se: "Proč si osobě myslíš, že jsi Moravanka a ne Češka?" - "No, moje maminka je Moravanka i můj tatínek je Moravák. Tak su i já Moravanka." To učitelku dopálí. "To přece není důvod! Co kdyby tvůj tatínek byl vůl a tvá maminka kráva, pak bys byla co?" Holčička se zamyslí a usměje se: "Pak bych byla Češka."
Paní učitelka Brooksová, která učila ve druhé třídě, měla potíže s jedním ze svých žáků. Jednou se ho zeptala: "Co je to s tebou, Harry?" Harry jí odpověděl: "Já jsem chytřejší než na druhou třídu. Moje sestra je ve třetí třídě a já jsem chytřejší než ona! Myslím, že bych měl taky patřit do třetí třídy." To už bylo na paní učitelku příliš. Zavedla Harryho do ředitelny. Harry čekal u sekretářky a učitelka vysvětlila řediteli, o co jde. Ředitel jí řekl, že si hocha vyzkouší. Pokud nebude umět odpovědět na některou z otázek, půjde zpátky do druhé třídy a hotovo. Učitelka s tím souhlasila. Přivedla Harryho k řediteli, vysvětlila mu podmínky zkoušky a Harry souhlasil. Ředitel: "Kolik je 3 x 3?" Haryy: "Devět." Ředitel: "Kolik je 6 x 6?" Harry: "36." A tak to šlo dál s každou další otázkou, o které si ředitel myslel, že by ji měl žák třetí třídy umět zodpovědět. Ředitel se podívá na učitelku a povídá: "Já myslím, že Harry už může jít do třetí třídy." Učitelka povídá řediteli: "Já mu dám taky pár otázek." Ředitel i Harry souhlasili. Učitelka: "Co má kráva čtyři a já jen dvě?" Harry (za okamžik): "Nohy." Učitelka: "Co ty máš v kalhotách a já ne?" Ředitele ta otázka překvapila. Harry odpověděl: "Kapsy." Učitelka: "Co je tohle: začíná to na P a končí na A, je to většinou kudrnaté, blond, černé nebo rezavé?" Harry: "Paruka." Ředitel se posadil zpříma a spadla mu čelist. Učitelka: "Co je tvrdé a růžové, když to jde dovnitř, a ven to jde měkké a mokré?" Ředitel vyvalil oči a než tomu mohl zabránit, Harry řekl: "Žvýkačka." Učitelka: "Co dělá muž vstoje, žena vsedě a pes na třech nohách?" Harry: "Podává ruku." Ředitel se roztřásl. Učitelka: "Co je to: začíná to na S a končí na Ž a je u toho spousta vzrušení?" Harry: "Soutěž." Ředitel si oddechl a povídá učitelce: "Dejte Harryho třeba do páté třídy. Moje odpovědi na těch posledních šest otázek by byly všechny špatně."
Ptá se učitel ve škole: "Žáci, můžete mi uvést, kdo je kladný a kdo záporný hrdina?" Hlásí se Pepíček: "Prosím, policajt je kladný a zloděj záporný." - "Správně. A proč?" - "Protože policajt klade otázky a zloděj zapírá."
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>