"To je ale den," mumlá si vojín Kropáček, "k snídani hrachová kaše, k obědu fazole a odpoledne protichemická příprava!"
Velitel čety se ptá vojína Čuby: "Co uděláte, než začnete čistit pušku?" - "Prosím, přesvědčím se napřed, jestli je to moje puška!"
Skončila šestiletá válka. K hloučku ne zemi sedících syrských zajatců přijde izraelský důstojník, přistoupí k jejich veliteli a oznamuje: "Mám pro vás dvě zprávy, dobrou a špatnou. Kterou chcete slyšet jako první?" Syrský voják říká, že tu špatnou. "K jídlu jsou jen velbloudí lejna..." oznámí tedy izraelský důstojník. "A ta dobrá – je jich dost...!"
Mladý poručík Rževskij si přečetl v knize o pravidlech společenského chování, jak se má rozmlouvat s dámou. Kromě jiného tam byla uvedená i vhodná témata pro rozhovor: o zvířátkách, o počasí, o hudbě, o lásce. Poručík se rozhodl neztrácet čas a vyrazil do ulic. Chtěl se seznámit s mladou dámou, která se prochází po parku s malým pejskem. Popošel k ní a praví: "Vy ale máte krásného pejska!" Pak vší silou nakopl pejska svojí jezdeckou holínkou a povídá: "Psi létají nízko, asi bude pršet. Promiňte, jsem poručík Rževskij, doma v bytě mám piano, pojďte, zašukáme si na něm!"
Sovětská armáda. Nováčci nastoupili na první večerní prověrku. Rotný čte seznam: "Ivanov!" - "Zde!" - "Petrov!" - "Zde!" - "Gogaberidze!" ...Ticho... "Gogaberidze! Proč mlčíš!" - "Soudruhu kapitáne, já nejsem Gogaberidze! Já jsem král Gruzie Gogaberidze!!" - "No..., Chuj s tebou! Král Gruzie Gogaberidze!" - "Zde!" - "Čuldyjev!" ...Ticho... "Čuldyjev, jebem ti! Co je!!" - "Odnako, tovařiš kapitana, já král Čukotky Čuldyjev..." - "Dobře! Král Čukotky Čuldyjev...!" - "Zde!" ...Po týdnu... Nováčci opět nastoupili k večerní prověrce. Rotný čte: "Ivanov!" - "Zde!" - "Petrov!" - "Zde!" - "Král Gruzie Gogaberidze!" - "Zde!" - "Král Čukotky Čuldyjev...!" ...Ticho... "Čuldyjev, jebem ti! Co zase máš!!" - "Odnako, tovařiš kapitana, já už nejsem král Čukotky Čuldyjev..." - "A co tedy jsi, proboha?!" - "Já jsem teď královna Gruzie Gogaberidze..."
Na Rudém náměstí drží voják čestnou stráž u hrobu neznámého vojína. Teplota klesá a klesá, a když je už 30 pod nulou, najednou se hrob otevře, vyběhne ven neznámý vojín, posbírá kolem dříví a rozdělá oheň. Voják se ho soustrastně ptá: "Cholodno, cholodno?" Neznámý vojín nechápavě opakuje: "Was ist das kholodno?"
USA. Zkoušky neviditelného letadla. Generál se ptá: "Proč to neviditelné letadlo ještě nevzlétlo?" - "Víte, pane..., pilot ho nemůže najít..."
Jednou za války k tankistům narukoval i pan Novák. Když už tam byl dlouho, zeptal se jednou velitele, jestli by nemohl dostat dovolenou. Velitel povídá: "Jó, to byste musel udělat něco výjimečného. Třeba ukořistit nepřátelský tank." Další den ráno jsou kasárna vzhůru nohama. Na nádvoří vjíždí nepřátelský tank a z něho mává vojín Novák. Všichni jen nevěřícně kroutí hlavami nad tím, jak to dokázal. Když se vrátil z dovolené, za týden to udělal celé znovu. Velitel mu vypisuje další dovolenku a ptá se: "Dostanete třeba měsíc, ale řekněte mi, jak to děláte?" - "To je jednoduché," usměje se hrdina Novák. "Přijedu na frontovou linii a zavolám na nepřátelské jednotky: mládenci, pojďme si měnit tanky – bude dovolená!"
"Proč jsi takový smutný?" - "Ale, včera jsem dostal hodnost plukovníka." - "Blahopřeji!" - "Není k čemu, předevčírem jsem byl generálmajorem..."
Vojenská kasárna. K veliteli roty přistoupí nováček: "Pane nadporučíku, dovolte mi promluvit!" Velitel zvedne zrak: "Mluvte, vojíne!" - "Pane nadporučíku, na rotě máme homosexuály." - "Cože?!" zařve velitel. "Kdo je to?" - "Dej mi pusu, žabičko, pak řeknu!"
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>