Vojáci 211-220

< >



Jeden voják chodil na rande na druhý břeh řeky. Byl domluvený s převozníkem, že až se bude vracet domů, zahvízdá na prsty, převozník připluje s loďkou a převeze ho zpět. Jednou, když se takhle vrací z rande, zvedne ruku k ústům, pak si přičuchne a zamumlá: "No nic, dneska to raději přeplavu..."

Rok 1812. Carské Rusko. Ples u knížete Trubeckého. Všechno je v plném lesku, hudba, dámy, kavalíři... Najednou se s rachotem otevřou dveře. Vchází na smrt ožralý poručík Rževskij. Na provaze za sebou táhne záchodovou mísu. Všichni se před ním rozestupují, všechno ztichne. Poručík dotáhne mísu doprostřed parketu, stáhne si kalhoty, sedne na záchod a začne tlačit. Náhle, jakoby se probíral, začne kalnýma očima prohlížet sál. Pak vytáhne z kapsy doutník brkne si a říká: "Doufám, že přítomným dámám nebude vadit, když si tady zapálím..."

Za druhé světové války přijde německý voják ke svému veliteli a říká mu: "Herr Oberstumbamfuhrer, já bych chtěl nějaké vyznamenání, neboť se mi před chvílí podařilo zastřelit 30 Sovětských Střelců." - "Ja, das ist gut. To si fakt zaslouží pochvalu, ale pověz mi, jak jsi poznal, že to byli právě Sovětští Střelci?" - "No, měli na přilbách napsáno SS!"

Přijde mladík k odvodové komisi a tvrdí, že nemůže na vojnu, protože špatně vidí. Povídá doktorovi: "Doktore, vidíte tu velkou černou mouchu naproti na zdi?" - "No, vidím." - "Tak vidíte, a já ji vůbec nevidím." A tak dostal modrou knížku. Večer jde ten doktor do kina na film v původním znění s titulky, sedne si do poslední řady a najednou si všimne, že vedle něj sedí ten mladík a normálně si čte titulky. V té chvíli si ho všimne i ten kluk, nahmatá mu ruku, poklepe ho po rameni a ptá se: "Promiňte, pane, jsem tady dobře v autobuse na Liberec?"

Americký voják v Iráku hlásí vysílačkou veliteli: "Pane, mám čtyři zajatce." - "Výborně, vojíne! Přiveďte je na velitelství!" chválí ho velitel. "Nemůžu, pane! Oni mě nechtějí pustit!"

Rok 1919 - občanská válka v Rusku. Bolševici zajali nepřátelského vojáka a mučí ho, aby prozradil něco o své jednotce. Výslech vede sám velitel Čapájev: "Pořežte mu nožem ruce!" Pořezali, zajatec mlčí. "Polámejte mu nohy!" Polámali, nepomohlo. "Nasypte mu sůl do ran!" Nasypali, zajatec pořád mlčí. "Vytrhejte mu kleštěmi nehty!" Vytrhali, nepomohlo... Nic na něj nezabírá, stále mlčí. Čapájev ztratil nerv, zul si holínky a sundal si onuci: "Nacpěte mu ji do huby!" - "Ale soudruhu Čapájeve, odtud-potud, to už přeháníte! Jsme přece lidi, ne nějaká zvěř...!"

Skotský voják v uniformě vejde do lékárny. Opatrně otevře taštičku na opasku, vytáhne z ní pečlivě zabalený ručníček a v něm prezervativ s několika záplatami. Tak trochu se začervená, no nakonec se ptá lékárníka: "Kolik by stála oprava?" - "Šest pencí..." odpovídá lékárník. "A kolik stojí nový?" - "Deset pencí..." Skot opatrně složí prezervativ do hedvábného kapesníčku, pak do ručníčku, vloží zpátky do taštičky a vyjde ven z lékárny. Za chvíli lékárník slyší z ulice velký křik a pak ještě větší. Skotský voják se vrátil a se širokým úsměvem na tváři říká: "Jednotka hlasovala... Koupíme nový prezervativ!"

Velitel na vojně říká nováčkům: "Když budete mít nějaký problém, obracejte se na mě jako na vlastního otce." Jeden vojín se přihlásí: "Tati, půjčíš mi na večer auto?"

Služba v kasárnách rozděluje poštu. Vojín otevře obálku a v ní je čistý, nepopsaný papír. "Kdo ti píše?" ptá se kamarád. "Žena." - "Ale vždyť je to jen čistý papír?!" - "Pohádali jsme se a teď spolu nemluvíme."

Filozof na vojně říká při politickém školení veliteli: "Čas a prostor jsou neslučitelné věci!" Velitel se zamyslí a říká mu: "Neslučitelné? No to uvidíme! Teď si vezmeš lopatu a budeš kopat odsud až do středy!"

< 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, >