Rybář sedí u řeky, vedle sebe na papíru kus špeku. Kolem jdou dva cikáni a ten špek hned seknou. Za hodinu jdou zpátky: "Tak co, gadžo, berou, berou?" - "Ujde to, ale měl jsem tady kus špeku a někdo mně ho šlohnul. Mám vlka jako prase, tak si s ním občas protáhnu prdel." Cikán šeptá druhému: "Pyčo, já ti říkal, že to neni hořčice!"
Sedí dva rybáři na břehu řeky a nadávají, že ryby neberou... "A to si představte," říká ten starší, "že před třiceti roky tu bylo tolik ryb, že jsem musel červíka navlékat na háček tamhle za stromem, aby mi ho nesežrali přímo z ruky!"
Hajný vede na provázku tchoře. Potká ho známý a zvědavě se ptá: "Ochočeného tchoře jsem v životě neviděl. Kam ho dáváte na noc?" - "Spí se mnou v posteli a zahřívá mi nohy," chlubí se hajný. "A co ten smrad?!" - "Už si zvykl..."
Potkají se dva myslivci. První říká: "Můj pes mi pokaždé, když chci, přinese noviny." - "No to nic není," říká druhý. "To můj pes mi chodí kupovat salám a ještě ho i donese." První mu nevěří. "Tak ho klidně vyzkoušíme." Páníček pošle pejska do řeznictví pro lovecký salám. Čekají, dali po kalíšku, a pes nikde. Tak ho jdou hledat. Naleznou ho, jak v parku obšťastňuje fenku. Salám na lavičce. Majitel to komentuje: "Tohle dělá vždycky, když mu zbydou nějaké drobné..."
Stařičký pan profesor, kdysi velký nimrod, vyprávěl v kruhu svých známých o svých zážitcích z honů. "Jednou nám na honu honci nahnali divočáka. Byl to kanec jako almara. Jenže on nám vlítl do houští a byl pryč. Jenže já jsem to houští rychle oběhl a čekal jsem s připravenou flintou na okamžik, kdy z toho houští vyletí. Nečekal jsem dlouho. Pojednou kanec z houští vyběhl a řítil se proti mně. Rychle jsem namířil, stiskl spoušť – a co se nestalo: kulka se mi uvnitř vzpříčila a rána nevyšla. A já," zaúpěl pan profesor, "... já jsem se posral." Ve společnosti nastalo trapné ticho. Po chvíli povídá jedna z dam: "No není divu, pane profesore. V takové prekérní situaci..." A pan profesor smutně pravil: "Ne tenkrát..., teď."
Jestlipak víte, jak se chodí na lov jelena? – Přece s příručkou pro lov na jeleny!
A jak se chodí na lov na tygra? – To budete potřebovat klacek, špendlík, dvě esa z hracích karet a příručku pro lov na jeleny. Navštívíte kupříkladu Indii a vyhledáte vhodný revír, kde žije tygr. Klackem začnete šťourat v houští. Po chvíli vyleze tygr a zařve. Vezmete špendlík a vypíchnete mu oko. Tygr opět zařve, tentokrát bolestí a chytne se tlapou za ránu. "Áááu, oko!" vyjde z jeho tlamy. Vy vytáhnete své karty a řeknete: "Dvě esa!" Tygr zmateně řekne: "To jsem z toho jelen!" No a vy použijete příručku pro lov na jeleny!
Víte, proč chtějí rybáři, aby je po smrti spálili? – Bojí se pomsty červíků.
Rybář vytáhne na udici botu. Vtom se vynoří z vody vodník, v ruce drží rybu a povídá: "Tady si vemte kapra a tu botu mi vraťte."
"Pomoooc, topím se!!!" křičí děvče z vody. "A souložit umíš?" volá na ni rybář ze břehu. - "Umím, jasně že umím!" - "No vidíš, a je ti to hovno platný. Plavat ses měla naučit...!"
Chlubí se rybář mezi kamarády: "Chytil jsem pět kaprů za sebou." - "V jednom dnu?" - "Ne, během pěti let!"
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>