Potkají se tři žraloci a všem je špatně od žaludku. První povídá: "Kluci, já sežral ženskou z Francie a dodnes mi leží v břiše Channel No 5." Druhý na to: "No vidíš, já si zase smlsnul na ruském stranickém funkcionáři a pořád zvracím metály." A třetí se přidá: "To je nic, hoši, já zase zbaštil českého policajta a ten byl tak dutý, že se dodnes nemůžu potopit!"
Chlap jede na obchodní cestu, tak postaví beznohého papouška na lednici a řekne mu, ať hlídá manželku. Za dva dny se vrátí a ptá se ho, co se dělo. Papoušek: "Hned, jak jsi odešel, přišel chlap a sundal jí tričko, mezi námi - má dost dobrý kozy. Manžel: "No a dál?" Papoušek: "Pak jí sundal kalhotky, mezi námi - má dost pěknou kundu." Manžel: "A dál?" Papoušek: "No a dál už nevím." "Jak to? " Papoušek: "Protože pak se mi postavilo péro a spadnul jsem za lednici..."
Pasou se dvě krávy na louce a jedna z nich sežere granát. Ten jí bouchne v tlamě a druhá kráva se na ni otočí a říká: "Ty krávo, ty se tomu směješ, ale víš, jak já jsem se lekla!?"
Chlap s ledním medvědem chodí po tržišti. Přistoupí k němu policajt a ptá se: ˝Pane, co tu chodíte s medvědem a ještě k tomu mezi lidmi?˝ ˝Ale, hledám toho neřáda, který mi tu vloni prodal bílého křečka.˝
O kočičce:
Hladová mšice si našla krásný, šťavnatý, zelený lísteček a už se těší, jak si na něm pochutná. V tu ránu přilítne hladová beruška a říká: "Mšice, mšice, já mám hlad a tak tě sním." A mšice na to: "Ale beruško, já jsem tak hubená, počkej, až okoušu ten list, pak se najíš i ty víc." No a jak tam beruška čeká na to, až se mšice napapá, přilítne hladový ptáček a povídá: "Beruško, beruško, já mám takový hlad, že tě musím sezobnout." A beruška na to: "Počkej ptáčku, počkej, já jsem taky hladová a čekám tady na mšici, která okusuje list." Tak už tam čeká i ptáček a najednou se z ničeho nic objeví hladová kočička a povídá: "Ptáčku, ptáčku, já ti mám hlad, že tě hned sežeru." A ptáček na to: "Ale kočičko, podívej, jak jsem hubený. Počkej, až mšice okouše list, beruška slupne mšici, já sezobnu berušku, no a pak se najíš i ty." No a jak tam všichni čekají, tak se z křoví náhle ozve prapodivný zvuk. Všichni se leknou a ptáček vylétne do vzduchu. Ale hladová kočička nechce přijít o svého ptáčka a tak utíká za ním. Ptáček letí nad polem a kočička furt za ním. Najednou ptáček vlétne nad řeku a kočička po něm chňapne, mine se a spadne do vody. A to je konec bajky.
Ponaučení: Čím delší předehra, tím mokřejší kočička.
Když přišli starý a mladý zajíc domů na oběd, mamka zaječice se hrozně naštvala, protože mladý byl pochcaný a starý posraný. Řvala na ně, ať jí to okamžitě vysvětlí. Starý zajíc povídá: "Potkal jsem v lese medvěda, objal jsem ho a tak silně zmáčknul, že mě celého posral..." Mladý říká: "Mámo, kdybys viděla, jak si medvěd s taťkou vytřel zadek, taky by ses smíchy pochcala..."
Veverka sedí na stromě a louská oříšky. Rozlouskne první – stříbrné šaty. Rozlouskne druhý - zlaté šaty. Rozlouskne třetí – šaty poseté diamanty. Veverka se rozbrečí, schoulí se na větvičce a vzlyká: "Já snad tuto zimu chcípnu hlady!"
Ve velkém chlévě povídá jeden býk druhému: "Představ si! Od včerejška je v našem chlévě nová stračena. Ty vole! To ti je kráva...!"
Sedí žabka na obrovském hovně. Kdosi jde kolem a ptá se: "Žabko, co je to tu za obrovské hovno?" "To je velmi dlouhá historie," odpovídá žabka. "Nevadí, že je dlouhá, povyprávěj nám ji." "Bylo to tak," začala svoje vyprávění žabka. "Žil kdysi na jednom břehu divoké hluboké řeky pohledný mladík a na druhém překrásná dívčina. Jednou si vyšli oba k řece, uviděli jeden druhého a okamžitě se do sebe zamilovali. Mladík měl malý člun a tak v něm přeplul tu divokou hlubokou řeku k děvčeti. Celý den se pak procházeli, povídali si i se milovali. Večer sedl mladík do své loďky a vrátil se na svůj břeh divoké hluboké řeky. Druhý den se historie opakovala..., i mnoho dalších dní potom. Jednou v noci však propukla ohromná bouřka, strhla s sebou malou loďku a odnesla ji neznámo kam. Od té doby mladík i děvče každé ráno vyšli na svůj břeh řeky, seděli, hleděli jeden na druhého a vzdychali... No nic víc nemohli udělat, protože řeka byla hluboká a divoká. Taková je to smutná historie..." "Poslyš, žabko, historie je to určitě smutná, ale jakou to má souvislost, kde se vzalo to velké hovno?" "Co já vím? Asi ho tu někdo vysral, nebo co..."
Víte, kde má had harém? – V požární zbrojnici. Tam je hadic a hadic!
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>