Zajíc jde po lese a vykřikuje: „Svině se mají nejlíp... svině se mají nejlíp...“ Lišku to už naštve, jde za ním a ptá se: „Poslouchej, zajíci, co to tu předvádíš za politickou propagandu, celý les je vzhůru nohama, nikdo nemůže spát, můžeš mi to vysvětlit?“ „Samozřejmě,“ říká zajíc, „jen strč hlavu do tohoto keříku.“ Liška ji tam strčí, zajíc ji ještě trochu potlačí dál mezi trny, vyskočí na ní a s chutí ji ojede. Liška se dere ven z keříku a křičí: „Zajíci, ty svině!!!“ „Svině se mají nejlíp... svině se mají nejlíp...“
Na louce se pasou čtyři býci a najednou zahlédnou v dálce u lesa několik krav. Býk-syn povídá: „Krávy, Jdeme za nimi!“ Býk-otec: „Klid, nejdřív se napaseme a potom za nimi půjdeme.“ Býk-děda: „Klidně se pasme, když budou něco chtít, tak přijdou samy.“ Býk-praděda: „Ticho, co když nás uslyší a přijdou???“
Běží zajíc po lese s pytlem přes rameno. Potká vlka, vrazí mu pytel do ruky a říká: „Pohlídej mi to na chvíli, musím si odskočit, ale neotvírej to.“ Vlk souhlasil a zajíc hurá do křoví. Avšak vlci jsou zvědaví, a tak nahlédne do pytle a uvidí krásnou zaječici. Tak na ni hned vlítnul a udělal si moooc dobře. Pak ji šoupnul zpět do pytle, ale to už se vrací zajíc. Aby řeč nestála, tak se ho vlk ptá, co že to má v tom pytli. A zajíc odpovídá: „Ale, stará má AIDS, tak ji táhnu do města utratit!“
Klokánice v Austrálii skáče po buši a každé tři metry se jí z kapsy vykloní malý tučňáček a blinká. V Antarktidě se mezi nohama samice tučňáka klepe zimou malý klokánek, občas kýchne a nadává: "Zasrané výměnné pobyty!"
Lesní zvířátka si postaví hospodu. Po kolaudaci si před ní stoupnou do dlouhé fronty. Zajíc všechny předběhne a dostane se až k medvědovi, který stojí v řadě jako první. Tlačí se před něj, medvěd se dopálí a mrskne s ním o zem. Zajíc se oklepe a znovu se snaží dostat dopředu. Medvěd s ním zase praští o zem. Zajíc se po chvilce probere a křičí: "Ty pitomče, já snad kvůli tobě vůbec neotevřu!"
Letí netopýr a narazí do stromu, spadne na zem, ale otřepe se a letí dál. Narazí do stožáru, spadne, ale zase se sebere a letí dál. Narazí do komína, zase spadne a řekne: "Do prdele, já se s tím walkmanem jednou zabiju..."
Sejdou se zvířátka na poradě. Hroch povídá: "Zítra pojedeme na výlet." Žába po něm opakuje: "Zítra pojedeme na výlet." Hroch pokračuje: "Sraz bude v 7:30 u lesa. "Žába po něm zase opakuje: "Sraz je v 7:30 u lesa." Hroch povídá: "A ta zelená čůza zůstane doma." A žába si povzdychne: "Chudák krokodýl, ten se tak těšil..."
David dostal k narozeninám papouška. Dospělého, s příšerným chováním a ještě horším slovníkem. Každé druhé slovo bylo sprosté. Ta slova, která nebyla sprostá, byla alespoň urážlivá. David se snažil papoucha převychovat, neustále na něj vlídně hovořil, hrál mu jemnou hudbu, dělal všechno, co ho jen napadlo, aby mu dal dobrý přiklad. Nic nepomáhalo. Řval na papoucha a papouch na něj řval nazpátek. Třásl jim, ale to papoucha jen rozčílilo a byl ještě sprostší. Nakonec papoucha v největšim zoufalství strčil do mrazáku. Nějakou chvíli se ozývalo kvičení, kopání a křik. Pak vše ztichlo a půl minuty bylo ticho. David se vyděsil, že se papouchovi něco stalo a rychle otevřel dveře. Papouch pokorně vystoupil z mrazáku, vkráčel do Davidových nastavených rukou a řekl: "Domnívám se, ze jsem vás patrně urazil svým neomaleným jazykem a akcemi. Budu usilovat o to, abych to napravil. Je mi to opravdu líto a prosím o odpuštění." David užasl nad tou změnou ptákova chování a chystal se zeptat, co zapříčinilo tu dramatickou změnu, když tu pták pokračoval: "A mohu se zeptat, co provedlo to kuře?"
Zvířátka v lese si udělají demokracii a postaví si kadibudku. První den přijdou ke kadibudce a kadibudka má vymlácené okno. Všichni svolají velkou lesní poradu, a předseda říká: "Kdo k tomu může něco dodat, ať zvedne ruku. Zajíc zvedne ruku a povídá: "Já bych k tomu něco měl. Přišel medvěd, vysral se, utřel si se mnou zadek a prohodil mě oknem." Na to zvířátka v radě odpoví: "No jo, medvěd, to je samotář a je moc drsnej, na toho nemáme. Uvidíme, snad toho nechá. Druhý den přijdou ke kadibudce a ta má vymlácené dveře. Opět svolají poradu a vyhlásí, že kdo k tomu může něco dodat, ať zvedne ruku. Liška zvedne ruku a povídá: "Přišel medvěd, vysral se utřel si se mnou zadek a prohodil mě dveřma. " Zvířátka na to: "No, ten medvěd už nás pěkně štve. Co se ale dá dělat, snad toho nechá." Přijdou ke kadibudce třetí den ta je celá rozbitá. Opět svolají poradu, kdo k tomu může něco říct, ať zvedne ruku. Přihlásí se ježek: "Já bych k tomu něco měl."
Je krásný letní večer, všude létají svatojánští broučci, jenom jeden z nich se belhá celý zafačovaný po zemi. Kamarád na něj z výšky volá: "Co se ti stalo?" "Ále, včera večer letím a najednou vidím v trávě světýlko. Říkám si, hele, světluška! - hupnul jsem rovnou na ni, a on to byl vajgl!"
Přijde zebra do chléva a říká: "Ahoj, kravičky! Jak se tady máte? Co vlastně děláte?" Kravičky odpovídají: "My dáváme mlíčko." Zebra jde dál a uvidí býka: "A co ty, býčku, co ty děláš?" Býk hrábne kopytem: "Pojď blíž, sundej si to pyžamo a já ti to předvedu!"
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>