Pohádkové 71-80

< >

Červená Karkulka se s babičkou prochází lesem, když je napadnou loupežníci. Kapitán povídá Červené Karkulce: "Karkulko! My jsme loupežníci a teď vám všechno sebereme. Sundej si šperky!" Červená Karkulka, vzlykajíc: "I babička?" Kapitán: "Ticho, i babička! A teď se svlékni donaha!" Červená Karkulka vzlykajíc: "I babička?" Kapitán: "Ticho, i babička! A teď tě, Červená Karkulko, znásilníme!" Červená Karkulka se třesouce táže: "I babičku?" Babička: "Ticho, mě taky...!"

Jde Karkulka lesem a potká vlka. Vlk se vyptává, kam jde a Karkulka mu říká, že za babičkou. Vlk ji vysvětlí, že zná zkratku a že ji tam dovede. Karkulka souhlasí a vlk říká: "Chytni se mě za ocas a půjdeme!" Jdou a jdou až přijdou na paseku. Najednou se ozve rána a z vlka je krásný princ a ptá se jí, zda si ho vezme za muže. Karkulka souhlasí, ale že musí ještě za babičkou, aby jim požehnala. Tak se vydají zase na cestu a po chvíli povídá princ: "Víš co, Karkulko, chytni se mně raději za ruku, ono se nám líp půjde!"

"Kdo jedl z mého talířku?" – zeptal se děda medvěd. "Kdo jedl z mého talířku?" – zeptal se táta medvěd. "Kdo jedl z mého talířku?" – zeptal se syn medvěd. "Kdo jedl z mého talířku?" – zeptala se máma medvědice. Princezna dlouho koukala na ty mluvící medvědy a pak si jen tak pro sebe poznamenala: "Sakra! Budu asi muset s tou marihuanou skončit..."

Víte, jak se jmenuje Pohádka Pyšná princezna na Záhoří? - Nafučaná puča.

Víš, proč vymřeli pohádkoví draci? - Protože žrali jen panny...

Kde bylo, tam bylo, za sedmero horami a sedmero řekami, žila jedna početná rómská rodina a každý ji měl rád...

Červená Karkulka se loudá hlubokým lesem..., a tu pojednou vyběhne z mlází nikoliv šedivý vlk, ale Alibaba a čtyřicet loupežníků. "To je přepadení!" volá náčelník, "bojíš se?" - "Ani náhodou," klade se do hebkého mechu dívčina, "peníze nemám..., a souložím ráda."

Jde ošklivá čarodějnice hvozdem, na rameni má černého kocoura, na nose velikou bradavici. Když potká krásného, ztepilého prince, poví mu: "Uhádneš-li, co mi sedí na rameni, můžeš mě do sytosti pomilovat." - "Chobotnice!" zvolá bez váhání jinoch. "No," prohodí smířlivě babizna, "těsně vedle, ale uznám ti to."

Jede princ lesem a najednou vidí při cestě ležet velice spoře oděnou krásnou vílu. Tak tam na ni chvíli kouká a všimne si, že na ni praží slunce. Tak ji zastínil velkou větví a kouká na ni dál. Najednou se víla probudí a říká: "Protože jsi byl na mě tak hodný, splním ti tři přání." Princ se na ni podívá a říká: "Budu mít jenom jedno přání, ale třikrát."

Červená Karkulka se stará babičce o chaloupku, když tu někdo zaklepe na dveře. Je to sedm trpaslíků. "Co chcete?" ptá se babička. "Pomilovat se s Karkulkou." Stařenka odpočítá pět mužíčků, pozve je dovnitř a zbývajícím dvěma říká: "A vy táhněte domů! Karkulka není žádná štětka, aby dala každému!"

< 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, >