Král měl krásného, ale smutného hřebce. Dal proto vyhlásit, že tomu, kdo mu jeho koně rozveselí, dá polovinu království a princeznu za ženu. Mnozí princové to zkoušeli, ale neuspěli. Až Honza přišel ke koni, něco mu pošeptal do ucha a kůň se začal řehtat, vyhazovat nohama, prostě se rozveselil.Král splnil slib, ale při svatební hostině mu to nedalo a tak se ptal Honzy, jestli by dovedl koně zase rozesmutnit, že se teď vůbec nedá osedlat natož pak jezdit. Honza si koně odvedl stranou a když se vrátili, byl kůň ještě smutnější než předtím, jen tiše ržal a měl schlíplé uši. Král se ho ptal, jak to všechno dokázal. Honza povídá: „Abych ho rozesmál, tak jsem mu řekl, že ho mám většího než on. No a teď jsem mu ho ukázal!“
Malý Šmoula utíká přes celou šmoulí vesnici a křičí: „Taťko Šmoulo, taťko Šmoulo, naši Šmoulinku někdo pošmouloval a ona teď čeká malinkaté Šmoulíky!!!“ Taťka Šmoula si shromáždil všechny Šmouly a ptá se: „Tak a teď se přiznejte, kdo to byl?!“ Nic. Ptá se znova: „Kdo pošmouloval Šmoulinku?“ Zase ticho. „Šmoulové, vždyť jsem vám to tolikrát říkal, když už bez toho nemůžete být, tak jedině s prezervativem!“ Vtom se ozval Šmoula Mrzout: „Nemám rád prezervativy!“
Víte, jak se rozdělí Sněhurka o 1 jablko se 7 trpaslíky? - Jablko sní sama a dá všem.
V lese řádil vlk mrdák, a tak maminka obstarala Karkulce na cestu k babičce masivní kovový pás cudnosti. Mezitím se u babičky zastavil hajný a povídá: „Tak jsem čekal u cesty, jestli vlk nečíhá na Karkulku, a ten blbec zatím běhá po lese s autogenem.“
Sedm trpaslíků je na výletě v Římě a dostanou se i na návštěvu k papežovi. Probíhá přátelská beseda a na konci se Šmudla zeptá: „Svatý otče, a máte tady taky jeptišky?“ „Ovšemže tu jsou i jeptišky“, odpoví papež. „A máte i malé jeptišky? Asi tak veliké, jako jsem já?“ „Ne, bohužel, takové tu nejsou. Proč se ptáš, Šmudlo?“, ptá se papež. „Ale, tak to jsem asi znásilnil tučňáka.“
Karkulka: „Babičko, a proč máš tak velké oči?“ „Neotravuj, nevidíš, že seru!?“
Jde Karkulka černým lesem a najednou - z křoví kouká vlčí hlava, oči vytřeštěné. No tak Karkulka začne svoji repliku: "Proč máš tak velké oči..." A vlk tiše zmizí. Karkulka zavrtí hlavou a jde dál. Dojde na paseku a tam z trávy čouhá vlčí hlava s vyvalenýma očima, a Karkulka zase začne: "Proč máš tak velké oči..." Hlava zmizí a jen vlnění trávy značí vlkův ústup. Karkulce je to už fakt divný a jde dál. Najednou vidí, že z mlází zase kouká vlčí hlava, tak znovu začne: "Proč máš tak velké oči..." Vtom vlk nelidsky zařve: "Kurva, já se snad v klidu nevyseru!"
Jede muž autem a vjede do hustého lesa. Najednou před sebou uvidí trpaslíka se samopalem. „Zastav!“ křičí trpaslík a zamíří na něj zbraň. „Vystup a udělej si to sám!“ Muž se zarazí, ale namířený samopal ho přesvědčí a udělá to. „Nastup a jeď dál!“, poručí trpaslík. Sotva muž popojede o dvěstě metrů dál, zastaví ho další trpaslík se samopalem: „Vystup a udělej si to sám!“ Potom: „Nastup a jeď dál!“ Za zatáčkou stojí třetí trpaslík, pak čtvrtý, pátý, šestý a všechno se opakuje... Na konci lesa, už zcela zdecimovaného, ho zastaví sedmý trpaslík se samopalem: „Vystup a udělej si to sám!“ „Ale já už nemůžu!!!“, brání se muž. „Nemůžeš? Výborně,“ řekne trpaslík. Pak se otočí do lesa a křikne: „Sněhurko, pojď sem. Tady pán tě odveze do města!“
Sněhurka se dívá, jak se trpaslíci vracejí z práce. Vyjde před chaloupku a povídá jim: „Mně se vždy líbí, když se vracíte domů, jak se hezky usmíváte. To asi z pocitu dobře vykonané práce.“ „Ale kdepak,“ povídá Šmudla, „to nám jen tráva šimrá kuličky.“
Král bohatého království měl pohlednou dceru na vdávání. Hrnou se princové, nápadníci a princezna, aby si vybrala, jde se s každým projít zámeckým parkem. Ale je tu problém, ona se vždycky vrátí sama, po princích ani vidu, ani slechu. To nápadníky odradí a už se nehrnou. Král je zoufalý a tak vyhlásí, že dá dceru a půl království tomu, kdo se z parku vrátí. Přihlásí se Honza, že to zkusí. Tak tedy jo. Procházejí se s princeznou v parku, když přijdou k jezírku s krokodýly. Princezna si sundá z prstu prstýnek, hodí ho do jezírka a s líbezným úsměvem povídá Honzovi: „Vyndej ho!“ Honza ho vyndá a princezna potěšeně: „No vidíš, a ti blbci tam skákali...“
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>