Kameňáky, černý humor 1291-1300

< >

Pepa dává Mařce jakýsi divný balíček, cosi prosakuje přes obal a vůbec je to jakési neforemné. Mařka konečně dostala dárek, tak se raduje a rozbalí to. Kouká, krabice je plná zakrvácených a chlupatých kousků čehosi. Mařka vyjekne na Pepu: "Probůh, co to je?" A Pepa s mírně podroušeným pohledem klidně odpovídá: "No co, je jaro, tak jsem ti natrhal pár kočiček..."

Malá andulka křičí na maminku: "Mami! Našla jsem svého tatínka!" - "Kolikrát ti mám říkat, že se nemáš hrabat v záhonech?!"

"Nebojte se," uklidňuje lidožrout cestovatele uvázaného u kůlu, "ti psi vám neublíží." - "Tak co tady dělají?" - "Jako to, co? Čekají na kostičky."

Jestli si muž pamatuje barvu vašich očí hned po prvním rande, ... tak máte malé kozy.

Když máte dítě s epilepsií, je to váš malý škubánek.

"To vám teda pěkně děkuji za takové služby!" nadává zákazník u holiče. "Celý obličej budu mít zaflastrovaný!" - "To nic není, to máte ještě dobrý...", uklidňuje ho holič. "Včera jsme tu jednoho i sešívali!"

"Umřel, protože měl špatnou karmu." - "Vy jste nějaký léčitel, esoterik?" - "ne, revizák plynových zařízení."

Baví se dva kamarádi: "Tak jsem si nechal postavit barák od jedné německé firmy a paráda! Termín dokončení v cajku, rozpočet dodrželi, ještě ušetřili, všechno na milimetr sedí... Jediný, no, holt, starého psa novým kouskům nenaučíš – zapojili mi do sprchy plyn...

< 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 145, 146, 147, 148, 149, 150, >