Až když ti přistane komár na koulích, tak si uvědomíš, že nejde všechno řešit násilím.
"Pane výpravčí, kdy přijede rychlík od Kolín? - "Čekáme ho již každým dnem...!"
Jedna dívka měla velký handicap – velice špatně viděla, slušně řečeno, byla slepá jako patrona. Po osmnáctých narozeninách jí matka konečně povolí první rande. Dívka je z toho dost nervózní, a tak poprosí matku o radu, co má udělat, aby mládenec nepoznal, že tak špatně vidí. Maminka chvíli přemýšlí a takhle jí poradí: "Jdi cestičkou až k lesu a vyhlídni si nějaký véééélmi velký, nepřehlédnutelný strom. Tento zlatý špendlík do toho stromu zabodni. No a potom, když půjdete spolu kolem lesíku a budete procházet kolem toho stromu, řekni klukovi – Vidíš, někdo tu zapomněl zlatý špendlík! – pak přiskoč, vytáhni ho a on si bude myslet, že máš zrak jako orel!" Tak se i stalo. Dívka si vyhlídla strom, zapíchla špendlík, šla na rande. Netrvalo dlouho a mladík dívčinu tahal k lesíku. Ta je celá nedočkavá, a když procházejí kolem toho stromu, nadšeně vykřikne: "Vidíš ten zlatý špendlík?" Rozeběhne se ke stromu – a zakopne o mrtvého koně.
Jde po ulici koktavý a plešatý. Koktavý povídá tomu plešatému: "Ttto by mmmě zzajímalo, kkolik dddáš zza hholiče, hha hha?!" A ten plešatý mu povídá: "A mě by zajímalo, kolik ty dáš za telefon?"
Dva stěhováci dostali za úkol vynést klavír do 12. patra paneláku. Když byli úplně nahoře, jeden z nich prohlásil: "Franto, mám dvě zprávy. Jednu dobrou a druhou špatnou. Kterou chceš slyšet dřív?" - "Tu dobrou." - "Už jsme ve 12. patře." - "A ta špatná?" - "Spletli jsme si vchod..."
V cirkuse: "Milí diváci! Velevážené obecenstvo! Dámy a pánové! Dovoluji si vám představit nejznámějšího imitátora hlasů zvířat na světě! Pokud někdo z vás uvede zvíře, hlas kterého nenapodobí, venku u poklady okamžitě dostane tisícovku. Tak prosím! Čekám vaše návrhy!" Z publika se ozve: "Sardinky v oleji!"
Hajzlbába se ptá kolegyně, kterou střídá ve službě, jaký byl den. "Bylo to hrozné!" odpovídá ta první. "Měla jsem tu nějakého přizdisráče!"
Po švýcarských serpentinách se řítí velkou rychlostí autobus plný lidí. Najednou se řidič chytí za hrdlo, začne chroptět a modrat. Pasažéři jsou v šoku. Ale zvedne se jedna z cestujících a začne vší silou mlátit řidiče po hlavě deštníkem, až dokud nepřestane chroptět. Opakuje se to několikrát. Nakonec autobus přece jenom dojede v pořádku na konečnou. Ze skupiny bledých a potácejících se pasažérů přijde jeden k řidiči a praví: "Pane, já jsem lékař. Viděl jsem, že máte problémy s dýcháním. Kdybyste mi to řekl před odjezdem, byl bych vám nějak pomohl. "Ále..., žádné problémy s dýcháním nemám," vysvětluje řidič. "Víte, ta ženská s tím deštníkem je moje sousedka. Včera se jí oběsil muž a tak jsem si z ní trochu dělal srandu..."
Artista nabízí principálovi cirkusu svoje číslo: "Nemá chybu, pro diváky je přímo fascinující!" - "A co to je?" - "Skáču z kopule šapitó do pivní láhve, postavené uprostřed manéže." - "To mi neříkejte, to přece není možné!" - "Že jste to vy, pane řediteli, tak já vám prozradím, jaký je v tom fígl." - "Jaký?" - "Já do té láhve skáču přes trychtýř!"
Pan Kropáček se přišel nechat ostříhat do učňovské provozovny. Učeň se snažil, jak uměl, ale přece jen střihnul zákazníka do ucha. Ten Zaječel a mistr dal učni facku, že je nemehlo a panu Kropáčkovi vynadal, aby se nevrtěl. Po chvíli učeň zase stříhne zákazníka do ucha. Mistr přiběhl, zfackoval učně a pohlavek dostal i pan Kropáček. Když pak vystresovaný učeň ustřihnul panu Kropáčkovi půlku ucha, ten potlačil bolest a zašeptal učni do ucha: "Rychle zahoď to ucho do koše, nebo nás oba zabije!!!"
<
126,
127,
128,
129,
130,
131,
132,
133,
134,
135,
136,
137,
138,
139,
140,
141,
142,
143,
144,
145,
146,
147,
148,
149,
150,
>