Nový pomocník se ptá bači, jak to dělají, když dostanou chuť na ženskou.
Bača mu vysvětlil, že do vesnice je to daleko a tak si vybere nějakou ovci a
dělá to s ní. Večer si mladý vybral jednu ovci a udělal, jak bača radil. Když
se vracel na salaš, všichni ostatní se mu smáli. Ptal se, jestli neudělal něco
špatně. "Ale ne," povídá bača, "ale proč sis vybral tu
nejošklivější?"
Bača našel na louce turistku, která při opalování na Evu usnula. Sundal
klobouk, položil jí ho na přirození a běžel na salaš pro nějakou deku na
přikrytí. Mezitím šli kolem valaši, koukají na ten klobouk, až jeden vykřikl:
"Chlapi, baču nám vcuclo!"
Bača sedí v salaši, strašná bouřka. Najednou blesk uhodil do stodoly, seno je v
plamenech. Bača zařve: "No toto!!" Za chvíli uhodí blesk do salaše,
polovina ovcí je mrtvá. A bača zařve: "No toto!!" Napotřetí udeří
blesk do postele, kde spí bačova žena a zabije ji. Bača řekne: "No
proto!!"
Bača se oženil. Kamarádi se ho ptají, jaká byla svatební noc.
"Normální," odpoví bača. "Nejdřív jsem si prdnul, aby si
nemyslela, že jsem nesmělý. Potom jsem jí dal přes hubu, aby si nemyslela, že
se jí bojím, no a pak jsem šel do chléva a pomiloval se s ovcí, aby si
nemyslela, že jsem odkázaný jenom na ni."
Bača se oženil a vzal si ženu z Prahy. Ta se mu chtěla zavděčit a tak mu první
den po svatbě navařila brynzové halušky, které má tak rád. Když pojedli, bača
vyšel před salaš, strčil si prst do krku a všecko vyzvracel. Manželka vyšla za
ním a ptá se: "Copak, miláčku, tobě to nechutnalo?" "Ale ne,
ženo, jenom si nechci kvůli pár haluškám zbytečně špinit řiť."
Turista bloudí celý den po horách a večer celý vyčerpaný a hladový jako vlk
dorazí do koliby. Otevře mu starý bača a pozve ho dál. "Přespat u mě
můžete, ale horší to bude s jídlem, už mám jenom couvky."
"Mám takový hlad, že vám budu vděčný za cokoliv," na to turista. Bača
přinese couvky, turista je láduje do sebe a nakonec i
misku vylízne. "Co jsou to vlastně ty couvky?"
ptá se bači. "To jsou takové nepovedené halušky s brynzou. Snažil jsem se
je sníst, ale couvly mi. Tak jsem je dal psovi, ale i tomu couvly. Ovce to
sežrala s chutí, ale i jí to nakonec couvlo. A teď koukám, že i vám už to
začíná couvat..."
Tři čeští turisté stojí v Nízkých Tatrách sklonění nad velkým hovnem. Po
pěšince se blíží starý bača a tak ho přistaví a ptají se: "Pane bačo, na chvilinku... Tady leží lidské hovno. Nevíme jenom, je-li
mužské nebo ženské. Rozsuďte nás!" "No, onô,
mužské je isto. Lebo po
prvé, je dlhô. Na to by sa nejaká fiflena nezmohla. Po druhé, je rovnô,
ktorá žena sa pri tom nevrtí? A po tretie, je
moje. Vysral som ho ráno, keď
som išiel na hoľu."
Radí se bača s manželkou: "Ten beran je nějaký smutný, neměl bych ho
podříznout?" "No, když myslíš, že ho to rozveselí..."
Kričí bača cez
dolinu na druhého: "Bačaaaa, tvoja
žena bola vo Francúzsku?".
"Nieeee, to ja som ju naučil."
Přijede reportér do malé vesničky v horách. Zajde za bačou a říká: „Mám o vaší
vesničce napsat článek do novin, tak mi povězte nějakou veselou historku.“ Bača
se zamyslí a povídá: „Jednou se nám ve vesnici ztratila koza, a my celá
vesnička držíme pohromadě, tak jsme ji šli všichni hledat. Našli jsme ji na
palouku za lesem, tak jsme ji všichni ošukali a celý týden z toho bylo v
hospodě veselo.“ - „To o té koze ale nemůžu do novin napsat! Zkuste nějakou
jinou veselou.“ - „No, jednou se nám zase ztratila ovce, a my celá vesnička
držíme pohromadě, tak jsme ji šli všichni hledat. Našli jsme ji až u rybníka,
tak jsme ji všichni ošukali a čtrnáct dnů jsme z toho měli srandu.“ - „To snad
není možný, zkuste raději nějakou smutnou historku!“ - „No, to jsem se jednou
ztratil já...“
< 1, 2, 3, 4,
5, 6, 7,
8, 9, 10,
11, 12, 13, 14, 15,
16, 17, 18, 19, 20,
21, 22, 23, 24, 25,
>