Rok 1812, carské Rusko. Car Alexander I. je na procházce. Najednou se z houštiny vyřítí atentátník a hodí po něm bombu. Když to uviděl kolemjdoucí poručík Rževskij, přikryl cara vlastním tělem a bombu odkopnul zpět k atentátníkovi. Nastal výbuch, atentátník zahynul, car se zvedá ze země, poručík Rževskij ho oprašuje a představuje se: "Poručík Rževskij, k vaším službám, veličenstvo." - "No, Rževskij, zachránil jsi mi život, královsky se ti odměním. Co si přeješ?" - "Mám jenom jedno přání... Chtěl bych se oženit s Natašou Rostovovou, ale její otec mi ji nechce dát." Car si nechal zavolat hraběte Rostova a ptá se ho: "Hrabě, proč nechcete vdát Natašu tady za poručíka?" - "Víte, veličenstvo, já jsem plukovník v záloze a on je jenom poručík..." - "Dobře, hrabě, dejte svou dceru generálovi Rževskému." - "Pane, on je sice generál, ale není šlechtic, a já jsem přece hrabě..." - "Dobře, hrabě, dejte svoji dceru knížeti, generálovi Rževskému." - "On sice je kníže a generál, ale nemá žádné styky..." - "Dobře hrabě, dejte svoji dceru za manželku mému osobnímu příteli, knížeti, generálovi Rževskému." Na to se Rževskij obrátil na cara: "Poslyš, Sašo, ať jde do prdele i s tou jeho dcerou. Najdu si já lepší babu!"
Všichni se diví, proč muslimští teroristé páchají sebevražedné atentáty. Zde jsou důvody:
Žádné pivo, žádné mejdany, žádná televize, žádný fotbal, žádný basketbal, žádný hokej, žádná zábava, žádné vepřové maso, žádné párky, žádné klobásy, žádné hamburgery. Místo oblečení prostěradlo, místo kšiltovky - ručník. Neustálý nářek a skučení souseda, který je nemocný, ale nejsou doktoři. Neustálé vytí toho chlapa na věži zvané minaret. Pětkrát denně klečet na bolavých kolenou. Tahat sebou špinavý kobereček na modlení. Nesmíš se holit. Tvoje žena se nesmí holit. Nesmíš flirtovat s kočkami na ulici. Vrznout si můžeš až po svatbě. Ženy chodí oblečené v pytli a musí mít závoj. Nevěstu ti vybere někdo jiný, páchne jako tvůj osel, ale tvého osla aspoň nebolívá hlava. Všude samý písek a sucho v hubě.
No a pak ti řeknou, že po smrti bude mnohem lépe... No – nezabiješ se???
Chlapík s holou hlavou a dřevěnou nohou byl pozván na maškarní ples. Nevěděl, co si má obléct, tak napsal do půjčovny kostýmů, aby mu poradili. Obratem mu přišla odpověď: "Vážený pane, nachystali jsme pro vás pirátský oblek – šátek s lebkou a zkříženými hnáty na hlavu a s vaší dřevěnou nohou budete vypadat přesně jako pirát." To ale chlapíka urazilo a odepsal jim, že taková výbava jenom zvýrazní jeho invaliditu. Půjčovna mu tedy poslala další návrh: "Vážený pane, omluvte nás za předchozí nabídku. Navrhujeme vám nyní kostým mnicha. Sutana vám zakryje dřevěnou nohu a s vaší holou hlavou budete vypadat přesně jako mnich." To ale chlápka rozčílilo ještě víc a odepsal jim, že taková maska jen odvede pozornost z jeho dřevěné nohy na jeho plešatou hlavu! Po několika dnech dostal z půjčovny kostýmu menší balíček, ve kterém byla čokoládová poleva, drcené oříšky a dopis: "Vážený pane, posíláme vám čokoládovou polevu, tu si nalijte na plešatou hlavu, posypte si ji oříšky a tu dřevěnou nohu si strčte do prdele – budete vypadat přesně jako čokoládový nanuk!"
Franta si dobírá kamarádku, která má křivé nohy: "Poslyš, Jano! Když se tak na tebe dívám, napadá mě jedna otázka... Ty nohy jsou dílem přírody, nebo jsi je někde dostala jako cenu útěchy...?"
Ráno povídá otec synům: "V noci nám nějaký hajzlík ukradl krávu!" - "Když hajzlík, tak musí být malý...," zkonstatoval nejmladší syn. "Když malý, tak musí být z Malinovky...," dodal prostřední syn. "Když z Malinovky, tak to je křivý Vasil...," uzavřel nejstarší syn. Vydali se tedy do Malinovka, našli křivého Vasila, rozmlátili mu hubu a křičí: "Vrať nám krávu!" - "Já jsem ji neukradl!" křičí křivý Vasil. Zavedli tedy křivého Vasila k soudci a stěžují si: "Nechce nám vrátit krávu!" - "A jak jste přišli na to, že to byl křivý Vasil?" ptá se soudce. "No, jak...," vysvětluje otec, "v noci nám nějaký hajzlík ukradl krávu! Když hajzlík, tak musí být malý. Když malý, tak musí být z Malinovky. Když z Malinovky, tak to je křivý Vasil!" - "Zajímavá logika! Ale dobře! Řekněte mi logicky, co mám v této krabičce?" - "No, to je kvadrátní krabička...," říká otec. "Když kvadrátní, musí v ní být něco kulatého...," konstatuje nejmladší syn. "Když kulaté, tak to musí být oranžové...," připojuje svoji úvahu prostřední syn. "Když oranžové, tak je to pomeranč...," konstatuje nejstarší syn. "Vasile, kurva, vrať jim tu krávu!!!" uzavírá věc soudce.
Ptá se jeden druhého: "Tak co ti ten psychiatr řekl?" - "Že prý jsem zamilovaný do deštníku..." - "Do deštníku?! Nepovídej..." - "No, připouštím, že jisté sympatie tu byly..., ale že by to byla opravdová láska...?"
Tisková oprava:
Ve včerejším vydání našich novin jsme omylem uvedli, že Jiří Paroubek je z Brd. Správně mělo být uvedeno, že Jiří Paroubek je zmrd. Omlouváme se tímto všem obyvatelům Brd.
Majitelé firem mezi sebou: "Poslyš, ty dáváš výplaty zaměstnancům, když je ta krize?" - "Nedávám, a ty?" - "Já taky nedávám. A chodí ti tví přesto do práce?" - "Ano, chodí." - "Poslouchej, a neměli bychom od nich vybírat vstupné?"
Revizor v tramvaji se oboří na malého chlapce: "Tak ty tvrdíš, že ti ještě není šest let. Ale vypadáš starší!" - "To víte, pane revizor," odpoví klučina, "starosti..."
Inzerát:
Koupím vilu od poslance za cenu, kterou uvedl v daňovém přiznání.
<
151,
152,
153,
154,
155,
156,
157,
158,
159,
160,
161,
162,
163,
164,
165,
166,
167,
168,
169,
170,
171,
172,
173,
174,
175,
>