Povídají si dva informatici: "Představ si, včera jsem se seznámil s nádhernou blondýnou." - "Ty máš ale štěstí." - "Pozval jsem ji k sobě, trochu jsme pili, objal jsem ji..." - "No a co dál?" - "Najednou mi říká: Svlíkni mě!" - "Teeeda." - "Svlíknul jsem ji teda sukni, kalhotky, pak jsem ji posadil na stůl vedle notebooku..." - "Nepovídej, ty sis koupil notebook? Co má za procesor?"
Policie zadržela dva muže za to, že kouřili trávu. Předvedení před soudce čekali rozsudek. "Vy dva vypadáte jako slušní lidé. Mohl bych vás nechat zavřít, ale dám vám šanci," řekl soudce. "Zkuste o tomto víkendu někomu ukázat, jaké peklo jsou drogy. Jestliže se vám podaří jej o tom přesvědčit, pustím vás. A teď jděte a vraťte se v pondělí." Přišlo pondělí a oba muži stojí opět před soudcem. "Tak co, jak jste pořídili?" - "Vaše ctihodnosti, podařilo se mi přesvědčit 17 lidí," řekl první. - "To je výborné, a jak jsi to dokázal?" - "Použil jsem obrázku se dvěma kruhy. A řekl jsem: Ten velký kruh, to je tvůj mozek v normálním stavu. A ten malý kruh je to, co z něj zbude po používání drog." - "Obdivuhodné," řekl soudce. "A ty?" obrátil se na druhého. "Vaše ctihodnosti, já jsem přesvědčil o nebezpečí drog 169 lidí." - "Tolik? To je fantastické. Jak jsi to dokázal?" zvolal potěšený soudce. "Použil jsem stejný obrázek, jako kolega. Ukázal jsem na to malé kolečko a řekl: Takhle vypadá tvoje řiť před nástupem do vězení."
Pozdě večer přechází přes tmavý park osamělá žena, když se ze tmy kousek od ní náhle ozve: "Stát!" Žena se zastaví. "Lehni!" Žena si lehne. "Plazit se!" Žena je strašně vystrašená, a tak se začne plazit. Po chvíli se nad ní někdo skloní a s lítostí se zeptá: "Paní, je vám špatně? Já tu sice cvičím psa, ale mohl bych vám zavolat doktora!"
Povídá tlustá ženská kamarádce: "Právě mi volali z charity, jestli nechci věnovat část svého oblečení pro hladovějící... Poslala jsem je do prdele, protože někdo, komu by padlo moje oblečení, rozhodně nemůže být hladový..."
Novodobé heslo:
Kdo se moc ptá, málo googluje.
"Jaký byl pohřeb?" - "Běžné formality. Pak mrtvý do země a živí domů..."
Všechno se dá vysvětlit. Bohužel ne všem...
Z Ameriky na Rusko letí raketa s jadernou hlavicí, opačným směrem, z Ruska do Ameriky taky letí raketa. V půli cesty se potkají a zastaví na kus řeči. Ruská raketa vytáhne balalajku, vodku, pirožky, podebatují, připijí si na setkání, na vítězství, pak na světový mír... Po chvilce americká raketa říká: "Hele, cítím, že už mám v hlavici, nedoletím do cíle..." Ruská raketa ji přátelsky obejme a nabídne se: "Pojď, půjdeme, doprovodím tě domů..."
Marie se ptá sousedky v paneláku: "Poslyš, budeme tapetovat obývák, je stejně velký, jako ten váš. Kolik rolí tapety jsi loni kupovala?" - "Třináct." Po čase se zase potkaly a Marie říká: "Poslouchej, tak jsme taky koupili třináct rolí, ale tři role nám zbyly!" - "To sedí. Nám taky."
Mladý indián přijde na radu starších a přednese řeč, ve které vyzývá k zrušení tradičních indiánských jmen: "... jsou to přežitky minulosti! My se musíme stát moderním civilizovaným národem!" - "Co na to říkáš, Rychlý jelene?" obrátí se náčelník na jednoho ze stařešinů. "Já si myslím, že bychom měli zachovávat tradice našich otců a dědů." - "A ty, Sokolí oko, co na to říkáš?" pokračuje náčelník. "Já si myslím, že se musíme odlišovat od bledých tváří..." - "Nuže," uzavře to náčelník, "slyšel jsi mínění rady starších. Nechceš si, Křivý čuráku, ještě rozmyslet svůj návrh?"
<
201,
202,
203,
204,
205,
206,
207,
208,
209,
210,
211,
212,
213,
214,
215,
216,
217,
218,
219,
220,
221,
222,
223,
224,
225,
>