Sportovní 21-30

< >

Sestry Williamsové sedí v šatně před začátkem tenisového zápasu. „Myslím, že náš otec nám dává do jídla steroidy,“ zašeptá Serena. „Proč si to myslíš?“ ptá se šokovaná Venus. „Víš,“ odpoví stydlivě Serena, „začíná mi růst ochlupení i na místech, kde jsem ho předtím nikdy neměla.“ „Hrozné... kde například?“ „Například na kulích!“

Po absolvovaní lyžařské Jizerské padesátky byli účastníci ubytování v tělocvičně. Večer každý padl únavou tam, kde zrovna bylo místo. Ráno dva kamarádi zjistili, že mezi nimi spala mladá krásná dívka. Začali si povídat. Jeden z kamarádů řekl: „To je zajímavý, jaký jsem měl živý a zajímavý sen. Zdálo se mi, že se celou noc miluji.“ „Nepovídej,“ pravil druhý kamarád, mně se zdálo úplně to samé. Celou noc jsem prosouložil a bylo to moc krásné. Tak živý sen jsem ještě nikdy neměl.“ Dívka mlčela. „Tobě se nezdálo nic?“ obrátili se na ni. „Zdálo, ale nic tak pěkného, jako vám. Mně se zdálo, že jsem tu padesátku jela ještě jednou, ale měla jsem dvě kratičké, tak 20 centimetrové hůlky!“

Konaly se velké plavecké závody. Přihlížela jedna starší žena a smála se: „Tomuhle říkáte výkony? Dyť ti lidé plavou jako šneci.“ Invektivy uslyšel trenér a povídá: „Copak to tu breptáte, osobo, vždyť to jsou mistrovské výkony, nikdo jiný na světě rychleji neplave.“ „Že ne? Tak mě pusťte, já si to s nimi rozdám.“ „Nedělejte si legraci!“ „Nedělám.“ Nakonec babku pustili do bazénu. Rozdala si to s několika mistry světa a bezkonkurenčně zvítězila. Trenér byl v šoku. „Prosím vás, vysvětlete mi, jak je to možný? Ptal se babičky. Ta se usmála a pravila: „Na tom není nic tajného. Já bývala zamlada prostitutkou v Benátkách, a tam nás honili policajti na motorových člunech!“

Víte, jaký je rozdíl mezi pěknou a škaredou horolezkyní? - Ta pěkná dosáhne vrcholu už v základním táboře.

Římský císař říká gladiátorům: „Kdo vyhraje tento zápas ve vodním pólu, dostane svobodu.“ Jeden z gladiátorů se ptá: „A jak se rozeznáme od soupeře?“ Císař se ušklíbne a povídá: „Jednoduše, krokodýlové budou mít bílé čepičky.“

Do fotbalového mužstva se hlásí hráč, kterému chybí pravá noha. "Člověče, vy jste se zbláznil, na co mne bude beznohý hráč?" šílí trenér. "Šéfe, mne to ale nevadí, já stejně kopu levou!"

V jedné cele se sejdou zoofil, pedofil, nekrofil, sadista a vyznavač adrenalinových sportů. Zoofil povídá: "Chtělo by to nějakou kočku." Pedofil: "No, spíš koťátko." Nekrofil: "Mrtvý!" Sadista: "To bych ho zabil já." Vyznavač adrenalinových sportů se tak na ně dívá a jemně pronese: "Mňau..."

Leze takhle chlap po skoro kolmý skále, 8000 metrů vysoko, už je skoro na vrcholku. Najednou mu podjede noha, vysmekne se mu ruka a už se řítí dolů. Nad sebou vidí jen vzdalující se vrchol, pod sebou přibližující se ostrá skaliska. "Tak to je konec!" pomyslí si. Situace je naprosto jednoznačná, beznadějná a pro něj docela zoufalá. V posledním okamžiku mu projede hlavou chabá naděje a začne se modlit: "Pane bože, jestli jsi, udělám cokoliv mi řekneš, cokoliv budeš chtít, jen když mě zachráníš!" Najednou se nad ním rozlila jasná záře a ozval se mohutný hlas: "Zachráním Tě, ale musíš se uprdnout tak silně, aby to bylo slyšet po celém širokém okolí". Chlap teda sebere všechnu sílu, pořádně se nadýchne, aby tomu dodal na důrazu, a opře se do toho jako nikdy v životě. Následoval strašný zvuk toho nejhlasitějšího a nejsilnějšího ulevení si na světě. Dal do toho prostě všechno co mohl, a aby ne, když mu jde o život. A jak tak doznívá ozvěna toho mocného burácení z okolních skal, tak mu někdo zatřese ramenem a ozve se jiný, o něco slabší hlas, který říká: "Pane kolego, pane kolego, haló! Když už nám tady na poradě spíte, tak alespoň neprďte..."

Tlačenice v metru a žena se nechtíc dotkla jednoho muže na citlivém místě. "Promiňte, nechtěla jsem." "Slečno, já jsem šachista. Chtěla - nechtěla, když už jste se jednou figurky dotkla, musíte s ní hrát!"

Na finálovém zápase SuperBowl v americkém fotbale sedí chlápek na jednom z nejlepších míst. Na narvaných tribunách spousty lidí a vedle něj jedno volné místo. Dalšímu chlápkovi v řadě to nedá a tak neutrálně říká: "Nedovedu si představit, že by si někdo zaplatil tohle místo a pak sem nepřišel." Nato náš chlápek povídá: "Víte, já koupil už před měsícem lístek pro sebe a ženu, jenže ta mezitím náhle onemocněla a zemřela." "Ach, to je mi moc líto. Ale proč jste ten lístek nedal někomu z rodiny?" "Když oni jsou všichni na pohřbu..."

< 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, >