Do drogerie vstoupí muž a už ve dveřích se ptá: "Která z vás nerozezná zubní pastu od vteřinového lepidla?" Všechny prodavačky ztuhly. "Děvčata, klídek, jdu vám stotisíckrát poděkovat, neboť mám teď doma úplný klid...!"
Manželství je nedostatek zkušeností.
Rozvod je nedostatek trpělivosti.
Druhé manželství je naprostá ztráta paměti.
Diplomat je muž, schopný přesvědčit manželku, že norkový kožich ji dělá tlustou.
Chlapík ve společnosti dává přítomným ženám hádanku. "Milé dámy, co to je? Když to dáváme do váz, tak je to svěží a když se to z váz vytáhneme, tak je to uvadlé a kape z toho?" Ženy se durdí, že je to sprostá hádanka, ale chlapík jim vysvětluje: "Pozor, omyl, milé dámy, to není to, co myslíte, jsou to květiny, které dáváme do vázy." Jedna dáma si při dalším večírku vzpomněla na tento vtip a že ho řekne svým hostům: "Když to do nás dáváte, tak..." Vtom se zarazí a obrací se na manžela: "Taťko, jak je to dál, já jsem to nějak popletla..." Manžel, který popíjí kafíčko, odvětí: "To jsem zvědav, jak teď z toho čuráka uděláš karafiát...!"
Soudce: "To je neslýchané, jste teprve týden ženatý a už jste svou ženu ztloukl motykou! Za to vás odsuzuji na tři týdny vězení!" Obžalovaný: "Vy nemáte srdce, pane soudce, takhle nám kazit líbánky..."
Neděle večer. Manžel se protáhne, odvrátí se od novin a zeptá se ženy: "Říkala jsi něco, miláčku?" - "Ano. Ráno jsem ti řekla dobré jitro...!"
Přišla paní k lékaři - modrá, zelená, fialová, zbitá. "Co se Vám stalo, paní?" - "Když se muž vrátí napitý z hospody, pokaždé mně takhle zmlátí. Co mám dělat?" - "Udělejte si heřmánkový čaj a když se vrátí muž z hospody, kloktejte. A po týdnu se ukažte." - Po týdnu přijde paní k lékaři, žádné stopy po pranici. "Zabralo to, nezmlátil mě." - "Já to věděl! Stačilo držet hubu..."
Svatebčané přijdou k fotografovi. Ten přeruší vřavu přítomných slovy: "Vážení! Rád bych vyfotografoval nejšťastnější dvojici tohoto večera. Prosím matku s dcerou, aby přistoupili blíž..."
Manželský pár se ráno probudí a ona říká: "Miláčku, já měla tak nádherný sen..." Manžel je zvědavý a ptá se, jaký že to měla sen. Odpovídá mu: "No, viděla jsem kbelík plný mužských přirození, všechny údy byly tak velké a chtivé a vůbec připravené!" To on už to nevydrží a ptá se, zda tam byl i ten jeho. Ona mu říká: "Ano, byl úplně na dně toho kýble, malý, odvařený a škaredý." Jeho to popudí, ale mlčí. Dalšího rána se probouzí s tím, že jemu se zdál sen, oznamuje to manželce a ta, zvědavá, se táže, jaký sen se mu zdál. Zdálo se mně, že vidím kbelík plný ženských přirození, všechna tam byla taková uzounká, oholená, růžová, zkrátka k pomilování." Ona se ptá, zda tam byla i ta její. On odpovídá suše: "Byla, v ní stál ten kýbl..."
<
101,
102,
103,
104,
105,
106,
107,
108,
109,
110,
111,
112,
113,
114,
115,
116,
117,
118,
119,
120,
121,
122,
123,
124,
125,
>