Židovské, o Židech 341-350

< >

Před kostelem sedí dva žebráci. Jeden má na krku přívěsek s křížkem, druhý má přívěsek s Davidovou hvězdou. Lidé začali vycházet z kostela, a klobouk toho s křížkem se začal potěšitelně naplňovat. Nakonec vyšel farář a povídá tomu s hvězdou: "Vidíte, vidíte, proč se nejdete raději posadit před synagogu?" Když se vzdálil, povídá ten s hvězdou tomu s křížkem: "Tak to viděj, Kohn. Tihle by nás chtěli učit marketing."

Kohn s Roubíčkem si vyjdou na lov do džungle. Opatrně našlapují houštinami, když tu náhle vyskočí na krk Roubíčkovi prskající divoká šelma. "Ufffff!," vyjekne Roubíček, "Kohn, co je to?!!" - "Ausgerechnet já to mám vědět?," odsekne Kohn. "Oni jsou kožešník a ne já..."

Inzerát na bráně hřbitova: "Prodám málo používaný náhrobní kámen. Zvlášť vhodný pro rodinu s příjmením Kohn!"

Dva Židi se krátce po I. světové válce baví v synagoze. Oba podnikali jako armádní dodavatelé. Jeden říká: "Věřím na zázraky. Jednou jsem dodal armádě deset tisíc plynových masek - to však vědí, z druhé ruky, jen jsem je dal trošku upravit, aby to vypadalo - no a velitel mne nechal zavřít do utěsněné komory, nasadil mi jednu masku a pustil tam plyn. Modlil jsem se modlitbu za mrtvé - a stal se zázrak, přežil jsem!" Druhý: "Prosím jich, žádný zázrak. Ten plyn jsem dodal já!"

Za multimilionářem přišel mladý Žid: "Mám pro vás návrh, jak bychom oba mohli vydělat tři miliony dolarů." - "No, to nejsou malé peníze, co navrhujete?" - "Slyšel jsem, že jste svojí dceři slíbil věno šest milionů. No a já jsem ochoten vzít si ji za tři miliony!"

Katolík, protestant, muslim a žid spolu při večeři diskutují. Katolík: "Mám takové jmění, že se chystám koupit Citibank!" Protestant: "Já jsem tak bohatý, že si koupím General Motors!" Muslim: "Já jsem pohádkově bohatý princ a hodlám koupit Microsoft!" Teď se všichni obrátí na žida. Ten si míchá kafe, potom opatrně položí lžičku na stůl, upije trochu, podívá se na všechny a ledabyle prohodí: "Já ale nic z toho neprodávám!"

Za války Kohna a Roubíčka poslali do koncentráku. Přijdou na ubikaci, tam holé pryčny, zima. Roubíček se ptá: "Kohn, a to jako tady máme bydlet?" Kohn na to: "No, asi jo." Dostanou vězeňské pruhované hadry. Roubíček se ptá: "Kohn, a to jako toto máme nosit?" Kohn na to: "No, asi jo." Přijdou do jídelny, tam hnusná šlichta a suchý chléb. Roubíček se ptá: "Kohn a to jako tohle budeme jíst?" Kohn na to: "No, asi jo." Roubíček se naštve a říká: "No Kohn, já vážně nevím, proč to ti Němci dělají, když na to nemají..."

U Kohna pozdě večer zazvoní zvonek. Kohn jde otevřít, za dveřmi stojí dva cizí muži. "Dobrý večer, co byste si přáli?" - *My jsme zloději a přišli jsme si pro vaše zlato." - "A kolik toho zlata byste rádi?" - "100 kilo." - "A mohlo by to být 103 kg?" - "Jasně že jo!" Kohn se otočí přes rameno a zavolá: "Ester, zlato moje, vstávej. Přišli si pro tebe!"

Gestapák přivede na ústřednu jednoho občana. "Tohohle jsem zatkl!' řekne a hodí občana před zapisujícího. "Proč?" - "Řval: Židé ven a Němci na jejich místa!" Úředník se zarazil a zeptal se: "Poslyš, a neudělal jsi chybu? Tohle, co ten občan křičel, je vlastně naprosto správné - to je naše zásada." - "Když on to řval na židovském hřbitově!"

"Ó Adonaj, náš národ prošel tolika pogromy a genocidou, což nejsou jejich vyvolený národ?" - "Ale ano!" - "A nechtěj si vyvolit zase někoho jinýho?"

< 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, >