Tři američtí policisté jsou na jednom semináři v New Yorku ubytováni ve společném pokoji v hotelu, který má 75 pater a oni jsou v tom nejvyšším. Po dlouhém dni plném schůzí a setkání přijdou unavení do hotelu a zjistí, že všechny výtahy nefungují. Tak jdou po schodech a ten nejstarší říká: "Pánové, aby nám cesta lépe ubíhala, musíme se zabavit. Rozdělíme si úkoly. Já, protože jsem vtipný, budu prvních 25 pater vyprávět vtipy. Ty, Franto, protože dobře zpíváš, budeš dalších 25 pater zpívat. A ty, Karle, protože máš dramatický talent, budeš vyprávět posledních 25 pater nějaké dramatické historky." A tak jdou a první policista 25 pater vypráví vtipy, pak to převezme druhý a dalších 25 pater zpívá a když jsou na 50 patře, Franta přestane zpívat, otočí se na třetího a říká: "Tak, Karle, a teď ty. Začni vyprávět ty dramatické historky." A Karel se zamyslí a začne: "Měl bych pro vás na začátek jednu velmi dramatickou historku, zapomněl jsem klíč od pokoje v autě."
Baví se takhle dva policajti a ten jeden říká: "Hele, víš, že budou asi rušit finanční úřad?" Ten druhý se diví: "Prosím tě, co je to za blbost, jak jsi na to přišel?" A ten první povídá: "No jo, přišel mi od nich papír a na něm bylo napsáno - poslední upomínka..."
Přijde policajt do prodejny obuvi a říká: "Chtěl bych krém na boty." "Na jaké?" ptá se prodavač. "Na dvaačtyřicítky."
Dva policisté vyjdou pozdě v noci z restaurace a vidí, jak jim v dálce mizí poslední autobus. "Co budeme dělat, tady taxíky nejezdí, jak se teď dostaneme domů?" běduje jeden. "Víš co, tady jsou garáže dopravních podniků, vlezeme tam a jeden autobus si vypůjčíme." "Tak dobrá," souhlasí první policista, "tak běž pro autobus, já budu hlídat." Druhý policista tam vleze, a když se půl hodiny nic neděje, vydá se ten první za ním. "Co se děje?" "Ale, nemůžu najít třiadvacítku. Budeme muset ukrást třicetčtyřku a
vystoupit u kostela."
Policista si koupil nový boty. Lakovky. Pořád si je zálibně prohlížel, až se rozhodl, že když má takový pěkný boty, někam si vyrazí. Tak šel s kamarádem na ples. Tancuje s takovou jednou, stydí se, neví jak navázat rozhovor a tak kouká pořád na zem, až si všimnul, že když při valčíku nakročí, v odraze na botě vidí její kalhotky. Využije toho a začne se bavit o práci, jak ho ta jeho hrozně baví, že je u policie, že je velitelem speciální psychologický jednotky, vymýšlí si, až to holce nedá a rozváže taky: "To si ale všechno vymýšlíte, že?" - "Ale kdepak, já jsem opravdu specialista. Já se podívám na člověka a vím o něm všechno. Jakou má povahu, s kým se stýká, jak se obléká já se třeba podívám na vás a uhodnu, jaký máte kalhotky." Holka nic, tak pokračuje: "Bleděmodrý a po stranách mašličky." Holka se mu vycukne, uteče za kamarádkou a povídá jí, co se jí stalo. "Prosím tě, někde tě viděl strojit a dělá chytrého. Pojď, půjdeme na záchod, vyměníme si je a uvidíme, panáčka." Domluveno, vyměněno. Holka už celá netrpělivá, až pro ni přijde tancovat. "Tak co, náčelníku, jakýpak mám teď kalhotky?" Kluk koukne na botu a povídá. "Růžový s bílými tečkami." Holka zas uteče za kamarádkou a povídá jí to. "Tak nás musel vidět. Běž na záchod sama a sundej si je úplně. Já ho tady zatím ohlídám, aby za tebou nešel." Ta je za chvíli zpět a na dámskou volenku pro něj letí. Celá zvědavá rejpe: "Tak co, zase uhodneš, jaké mám kalhotky?" Kluk koukne na botu, koukne znovu a smutně povídá: "To je v prdeli. Dneska nový boty a už je v nich takováhle díra."
Jdou takhle dva policajti lesem a tomu jednomu se chce hrozne srát. Tak se jde vysrat za strom a křičí na toho druhýho, že nemá papír. Ten na něj, ať se utře padesátikorunou. Za chvíli se vrátí - celý od hoven. "Co jsi, proboha, dělal?!" "Když já měl jen 42,50!"
Na malém městě zastavil policajt chlápka, který jel po městě sto dvacet. Chlápek hned začal: "Pane strážmistr, já to vysvětlím..." "Ticho! Nechám vás vychladnout v base!" "Ale já chtěl jen říct..." "A já říkám, že budete zticha a půjdete za katr, vy piráte silnic!" O pár hodin později se strážmistr jde podívat do cely a povídá chlápkovi: "Máte štěstí, že se dneska velitelova dcera vdává, protože až se velitel vrátí, bude v dobré náladě." "Na to zapomeňte ... já jsem ženich!"
Dva policajti dělají odborné zkoušky: "Tak jak jsi dopadl?" "Ále, z píšťalky 1, z pendreku 2, ale ze zeměpisu to bylo horší: za 5." "Prosím tě, z čeho tě zkoušeli?" "Chtěli vědět hlavní město Ruska." "Jé, to já teda taky nevím," říká ten druhý. "A řekli ti to?" "Jo. Moskva." "Tak to já si to zapíšu na klopu saka dospod, abych to nezapomněl." Po chvíli vyjde ze zkušebny. "Tak co?" "Ále, z píšťalky 2, z pendreku 1, ale ze zeměpisu, člověče, taky za 5." "Jak to?" "Chtěli to samé, ale já odklopil druhou klopu a řekl jsem Makyta Púchov!"
Na vyšetřovačce dělali nábor nových vyšetřovatelů. Konkurzem bohužel prošel jen jeden uchazeč, a to ještě náhodou. Při závěrečném pohovoru mu kapitán dává otázky: "Kolik je 1+1!?" "11." "Která dva dny v týdnu začínají na 'p'?" "Pozítří a předevčírem." "Tak poslední otázka: Kdo zabil Heidricha?" Chlápek se zamyslel a pak říká: "Tak to opravdu nevím." "Tak běžte domů a zkuste na tom zapracovat." Chlápek tedy jde domů a říká manželce: "Tak si představ, první den a hned mi dali vraždu!"
Jde policajt po ulici a najednou uslyší zapískání. Otočí se a v okně vidí sedět papouška a ten na něj začne křičet: "Policajte blbej, zelenej, vymatlanej, vygumovanej!" Policajt se naštve a strašně papouškovi vynadá. Další den jde policajt po té ulici zas a situace se opakuje. Opět papouškovi vynadá a navíc mu pohrozí, že jestli mu ještě někdy bude nadávat, tak mu oškube peří. Příští den jde policajt zase po té ulici. Ozve se zapískání, policajt se otočí, v okně sedí papoušek a povídá: "Však ty už víš."
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>