Na spiritistické seanci volá žena muže na druhém světě: Žena: "Slyšíš mě, miláčku, slyšíš mě?" Muž: "Ano, slyším tě!" Žena: "Máš se tam lépe než u mě?" Muž: "Ano, mám!" Žena: "A jak je tam nahoře, v nebi?" Muž: "Nevím, já jsem v pekle..."
Jeptišky jezdí v klášteře na kolech okolo nádvoří a přitom hlasitě vzdychají. Matku představenou to už rozčiluje a tak je napomíná: "Sestry, jestli okamžitě nepřestanete, dám vám na ta kola nazpět namontovat sedla!"
Baví se dva pohani: "Slyšel jsem, že zrušili Velikonoce." - "Nekecej, jak to?" - "Ále, našli tělo..."
K nebeské bráně přijde penis a zaklepe. Svatý Petr kouká přes kukátko, a nic nevidí. Zavolá tedy: "Jestli tam někdo jsi, tak se postav!" Penis se rozčílí: "Kdybych se mohl postavit, tak jdu do píči, a ne do nebe!"
Ježíš oslavuje 33. narozeniny a jeho apoštolové přemýšlí, co mu dát za dar, co ještě Ježíš nemá. A vymysleli, že mu zaplatí lehkou děvu. Zavřou s ní Ježíše do pokoje a čekají. Čekají hodinu, čekají dvě hodiny..., čekají tři hodiny. Po čtyřech hodinách vyběhne z pokoje lehká děva se strašným křikem: "Ježíšmarjááá, ježíšmarjááá, co já teď budu dělat?!?" Apoštolům to nedá, a tak se jdou zeptat Ježíše, co se stalo. A Ježíš vysvětluje: "Povídali jsme si hodinu, dvě hodiny, tři hodiny. Po čtyřech hodinách vzala moji ruku a položila si ji do klína... A rána se zacelila!"
Dva jehovisté chodí agitovat od jedněch dveří k druhým a zaklepou u paní, která je nerada vidí. Jednoznačně jim dá najevo, že nemá zájem je poslouchat a práskne jim dveřmi před nosem. Dveře se kupodivu nezavřou, narazí na něco měkkého a odrazí se zpátky. Zkusí je zabouchnout znovu se stejným výsledkem – dveře se po tlumeném nárazu opět otevřou. Je přesvědčena, že jí to jehovističtí drzouni strčili mezi dveře nohu a je odhodlaná dát jim co proto, nehledě na možný úraz. Chytne dveře a chystá se je vší silou zabouchnout. Než je ale stačí zaprásknout, jeden z jehovistů řekne: "Paní, než to uděláte, vezměte si tu kočku raději domů..."
Mladý muž se pod tíhou výčitek svědomí vyzpovídal faráři, že zhřešil s mladým chlapcem. Farář mu nařídil učinit pokání: sto otčenášů a obšťastnit nejméně osmdesátiletou ženu. Mladý muž se tedy vydal do města, kde až před soumrakem potkal jednu starou babku. Vysvětli jí svoji situaci i to, co mu pan farář nakázal. Po chvilce zdráhání babka souhlasila. Mladík vykonal pokání a, popravdě řečeno, znechuceně a rychle odchází. Babka za ním žádostivě zavolá: "Mladý muži, a jsi si jist, že pan farář neříkal dvakrát...?"
Chlápkovi se porouchá auto zrovna před farou. Šťourá se motoru, nemůže s tím pohnout a přitom šťavnatě kleje. Po chvilce zevnitř vyjde farář a říká mu: "Mladý muži, neklejte takhle. Raději se k našemu Pánu pomodlete Otčenáš. To spíš pomůže." Chlápek se opovržlivě podívá na faráře, ale když už je příliš zoufalý, nechá si tedy poradit. Poklekne a oddrmolí Otčenáš. Pak sedne dovnitř, auto napoprvé naskočí a on odjede. Farář kouká za autem, kroutí hlavou a pronese: "Kurva, to jsou věci!"
Přijde paní s hodně ošklivým dítětem k faráři a ten se jí zeptá: "Opravdu to dítě chcete pokřtít? Nebylo by lepší ho obětovat?"
Když bůh stvořil Zemi, vytvořil také velké množství různých zvířat, aby ji obývala. Ale je pravda, že několik věcí se mu příliš nepovedlo a některá zvířata byla dost nespokojená. Když se stížnosti začaly množit, rozhodl se Bůh, že otevře reklamační kancelář a stížnosti vyřídí. První den přišli Velbloud, slon, žirafa a slepice. Velbloud říká: "Pane, ten můj hrb mi připadá směšně a divně." Bůh mu říká: "Drahý synu, ve svém hrbu můžeš odkládat potravu a vodu, proto se nemusíš bát hladu a žízně." - "Aha, už rozumím. Děkuji ti, Pane!" Slon si stěžuje: "Můj pane, moje kůže je tak drsná a vrásčitá, že nevím, co s tím!" Bůh na to: "Sloní kůže, synu, je nejlepší ochranou proti bodavému hmyzu, prachu a špíně." - "Děkuji ti za vysvětlení." Žirafa si myslela, že aspoň ona se svou stížností uspěje: "Pane, opravdu si myslíš, že s takovým krkem vypadám dobře? Když se chci napít, tak s ním málem nedosáhnu na hladinu!" Ale Bůh říká: "Ale na druhé straně dosáhneš na nejvyšší větvičky, proto budeš mít vždy dostatek potravy tam, kde jiní budou mít hlad." Když žirafa odešla, Bůh se obrátil k slepici, která rezolutně spustila: "Pane, mě neukecáš! Buď uděláš moje vejce menší, nebo prdel větší!"
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>