Církevní 291-300

< >

Jak vznikají tradice.
Santa Claus začínal mít pocit, že nic nestíhá... Čtyři jeho elfové byli nastydlí, a tři, co zůstali, nestíhali vyrábět hračky. Navíc paní Santa Clausová oznámila, že přijde na návštěvu její maminka, co Santa Clause ještě víc napružilo. Zašel se tedy podívat do stájí, co dělají soby, a zjistil, že tři samičky právě rodí a jejich vydaření partneři přeskočili plot a jsou bůhví kde. Další stres... A tak začal nakládat sáně, jenže jedna pružina praskla a hračky se vysypaly...! Naštvaný Santa se vrátil domů, aby si nalil šálek čaje s rumem. Když ale otevřel lednici, zjistil, že jeden z elfů někam schoval rum a není co pít. Byl tak naštvaný, že praštil šálkem o zem a ten se rozprsknul po podlaze na tisíc kusů. Šel pro smeták, ale ukázalo se, že jeho chlupatou část sežrali myši... V tento maximálně nevhodný moment někdo zazvonil. Naštvaný Santa šel otevřít. Na prahu stál malý andílek s velkým vánočním stromečkem... Andílek vesele spustil: "Šťastné a veselé, Santo! To je dnes krásný den, že? Mám pro tebe nádherný stromeček! Kam chceš, abych ho postavil?"
...A tak vznikla pěkná tradice – andílek napíchnutý na špičku vánočního stromečku...

Kněz, pastor a rabín se rozhodli zjistit, kdo z nich dělá svou práci nejlépe. V domluvené době se tedy odebrali do lesa, každý si vyhlédl jednoho medvěda a snažil se ho obrátit na svou víru. Po nějakém čase se znovu sešli...První promluvil kněz: "Když jsem konečně našel medvěda, předčítal jsem mu nejprve z katechismu a pak ho pokropil svěcenou vodou. Za týden jde k prvnímu přijímání." - "Já jsem potkal toho svého u potoka," povídá pastor, "a kázal jsem mu slovo Boží. Toho medvěda to tak uchvátilo, že se ode mě nechal pokřtít." Oba pak skloní zrak k rabínovi, který leží celý v sádře na nemocničním vozíku. Rabín se přiznává: "Když teď o tom tak přemýšlím, asi jsem neměl začínat obřízkou!"

Dopoledne se v jednom bytě ozval zvonek. Majitel bytu se šel podívat ke dveřím a tam stál mladý muž, který řekl: "Dobrý den, já jsem Svědek Jehovův, chtěl bych si s vámi promluvit." - "Dobře, pojďte dál," pozval ho majitel bytu. Mladý muž vešel, ale vypadal trochu zmatený. Hostitel se ho zeptal: "Tak, o čem jste chtěl se mnou mluvit?" - "Já nevím," odvětil on rozpačitě, "tak daleko jsem se ještě nikdy nedostal..."

V irském Dublinu pláče na kostelních schodech malý chlapec. Uvidí ho kostelník a ptá se ho: "Co se ti stalo, chlapečku?" - "Umřela mi máma," odpovídá chlapec plačtivě. "Ale to je mi líto," říká kostelník, "nechceš jít dovnitř, za otcem O'Reillym?" - "Moc děkuji, pane," říká chlapec, "ale sex je to poslední, na co mám teď náladu."

Papež jednou vyčítal kardinálovi, že během půstu jí masitá jídla. "Svatosti," vysvětloval kardinál, "moje duše je dobrá katolička, ale ten prevít žaludek je luterán..."

Blíží se potopa a Noe smlouvá s Bohem, ovšem ten zvedne varovně prst a kárá ho: "Nic takového, Noe! Nezkoušej to na mě. Manželku s sebou!"

Jeden ateista rybařil na jednom Skotském jezeře, když najednou jeho člun napadla lochneská příšera. Chlápek i s člunem vylétl deset metrů do vzduchu. Příšera otevřela tlamu, aby ho chytla. On v úděsu zařval: "Bože, pomoz mi!" V tom se všechno zastavilo, chlápek visí jen tak ve vzduchu a z nebe se ozval hromový hlas: "Myslel jsem, že ve mě nevěříš?" - "Ale no tak, Bože, nech toho, ještě před dvěmi minutami jsem nevěřil ani na lochneskou příšeru!"

Drahý Bože, moje modlitba pro tento rok zní:
1. Mít velké, tučné konto v bance,
2. Mít chudé, štíhlé tělo.
Prosím, milý Bože, nepopleť to, jako loni...

Mezopotámie, cca 5000 let před naším letopočtem.
Bůh říká Adamovi: "Synu, dej mi jedno oko, ucho, ruku nebo nohu a já pro tebe stvořím životní družku neskutečné krásy a líbeznosti." - "Bože," zeptal se na to Adam, "a co bys mě mohl vytvořit z žebra...?"
...A tak dodnes snášíme důsledky chamtivosti jednoho Žida...

Lékař: "Kouříte?" Pacient: "No, občas si zapálím, ale když se rozjedu, vykouřím i celou krabičku." Lékař: "Pijete?" Pacient: "No, občas si dám skleničku - dvě. Ale když se rozjedu, klidně vypiji i celou láhev." Lékař: "Souložíte?" Pacient: "Tak dvakrát, třikrát do týdne." Lékař: "No to není bůhvíkolik!" Pacient: "No tak, ... na kněze z malého města...?"

< 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, >