Církevní 361-370

< >

Jedna sedmnáctiletá dívka otěhotněla a lékař jí odmítl provést interrupci: "Podívej, zůstaneš tady a až děcko porodíš, podstrčím ho jiné ženě a řeknu jí, že měla dvojčata." Když ten den přišel, zrovna v nemocnici nebyla žádná jiná rodička. Jediným dalším pacientem byl kněz se slepým střevem. Doktor se rozhodl nebojácně dodržet slovo. Když se kněz probral z narkózy, doktor mu říká: "Nevím, jakým zázrakem je to možné, ale porodil jste syna. To on byl příčinou vašich bolestí vašeho břicha." Kněz byl dojat zázračnou událostí a radostně přislíbil syna vychovat. O mnoho let později, když ležel na smrtelném loži, si dal syna zavolat a vysvětlil mu jeho zázračné zrození: "Tak vidíš, synu. Já nejsem tvůj otec, ale tvoje matka." Syn se zmateně zeptá: "A kdo je tedy můj otec?" Kněz se potutelně usměje: "Biskup Michal!"

Panna Marie je v nebi už dlouho a dost se nudí. Tak jí Svatý Petr nabídne, že ji pustí na zem, ať se tam něčemu přiučí. Po týdnu její nepřítomnosti se ozve klepání na nebeskou bránu. Svatý Petr: "Kdo tam?" - "Tady Panna Marie." Svatý Petr: "Tak co ses naučila?" - "Lhát!" Svatý Petr: "No, nic moc, jdi ještě na chvíli zpátky na Zem." Po nějaké době opět klepání. Svatý Petr: "Kdo tam?" - "Tady Panna Marie." Svatý Petr: "Tak co ses naučila tentokrát?" - "Krást!" Svatý Petr: "Taky nic moc, zkus to ještě!" Po nějaké době se zase ozve klepání na bránu. Svatý Petr: "Kdo tam?" Odpověď: "Tady Marie."

Jednou se ptali se papeže, proč v kněžském stavu nemohou být také ženy. Odpověděl: "Protože by tak zaniklo zpovědní tajemství."

Modlí se dívka k panně Marii: "Panno Marie, ty jsi počala bez toho, aniž bys zhřešila. Dej prosím, abych zhřešila, aniž bych počala..."

Přijde Karel ke zpovědi: "Pane faráři, zjistil jsem nedávno, že se mě žena pokouší otrávit, co mám dělat?" - "Já si s ní promluvím." Večer se farář vrátí a radí Karlovi: "Tak jsem mluvil s tvou ženou a myslím, že jsem přišel na nejlepší řešení - vezmi si ten jed sám!"

Papež vytkl Erazimu Rotterdamskému, že nedodržuje půst. Ten se obhajoval: "Ctihodnosti, moje duše je dobrá katolička, ale žaludek luterán."

Farář povídá kostelníkovi: "Tentokrát obejdeš věřící s kasičkou ještě před kázáním." - "Ale pročpak, vždycky přece děláme sbírku až na závěr bohoslužby," diví se kostelník. "Protože dnes budu kázat o spořivosti," vysvětluje farář.

Přišel jednou takhle mladý František Novák z Dolní Lhoty za místním farářem ucházet se o místo kostelníka. Farář se ho zeptal, zda umí číst a psát. František popravdě odpověděl, že neumí. Pan farář mu tedy poradil, aby v trafice nakoupil pár krabiček cigaret a prodával je na návsi při poutích a tak. Za padesát let se má v jedné nadnárodní tabákové korporaci podepisovat smlouva o koupi nové továrny. Když se smlouva dostane ke generálnímu řediteli a vlastníkovi v jedné osobě, udělá jmenovaný 3 křížky. Všichni úžasnou a ptají se, čím se mohl jejich šéf stát, kdyby uměl číst a psát. On jim popravdě odpověděl: "Kostelníkem v Dolní Lhotě."

Česká republika vstoupí do evropské měnové unie a začne platit Euro. Desetikoruna, stokoruna a tisícikoruna se rozhodnou: "Holky, na Zemi vládne Euro, a my nemáme žádnou práci, půjdeme do Nebe!" Přijdou k Nebeské Bráně a desetikoruna říká Svatému Petrovi: "Svatý Petře, v Čechách platí Euro a já nemám žádnou práci, mohu jít do nebe?" Svatý Petr odpoví: "Samozřejmě, desetikoruno, jsi tady vítána!" Se stokorunou je to stejné. A tisícikoruna řekne jenom: "Tak já jdu taky, jo?" Svatý Petr ji zastaví: "Počkej, počkej, tebe jsem v kostele nikdy neviděl!"

Zpovídá se šestiletý klučina: "Měl jsem nemravné představy o Bohu." Se zpovědníkem to cukne: "Jaké prosím tě?" - "Představoval jsem si Boha s vemenem."- "Jak tě to, synu, proboha, napadlo?" - "No, jak se pořád říká: Vemenu Otce, Syna..."

< 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, >