Po operaci žlučníku se z narkózy probudí mladý katecheta. Vedle postele v postýlce leží novorozenec, kterého tam sestry z legrace položily. K překvapení sester katecheta na to reagoval se slovy: "Stále jsem pana faráře přesvědčoval, aby používal prezervativ!"
Egypt, mnoho let před Kristem. Mojžíš na útěku z Egypta s národem vyvoleným přijde k Rudému moři. Chvíli tam postává, pak si zavolá šéfa pro public relations a ptá se ho: "Kde jsou lodě?" - "Jaké lodě?" vyzvídá šéf pro public relations. "Tady přece měly být lodě! Jak se dostaneme na druhou stranu?" - "Zeptám se na oddělení logistiky." Po nějaké době se šéf pro public relations vrátí. Mezičasem už je na obzoru vidět faraónova armáda a děti Izraele začínají být zlehka nervózní. "Ani logistika neví nic o žádných lodích," informuje šéf pro public relations Mojžíše. "A co já mám teď dělat? Co si myslíte, že já teď mávnu rukou, moře se rozestoupí a my přejdeme suchou nohou na druhou stranu?!" - "Šéfe!" reaguje nadšený šéf pro public relations. "Kdyby se vám tohle povedlo, tak garantuji minimálně tři stránky ve Starém zákoně...!"
V letadle z Irska se octli vedle sebe mladá žena a kněz. Po nějaké chvíli se žena odvážila kněze oslovit: "Otče, mohu vás poprosit o laskavost?" - "Ale jistě, dcero. Co pro vás mohu udělat?" - "No... víte, koupila jsem mamince k narozeninám drahý vysoušeč vlasů, prostě fén. Je ještě v krabici, nevybalený. A beznadějně přesahuje limit, osvobozený od cla. Takže oni mi jej určitě seberou. Mohl byste jej pronést prohlídkou? Třeba pod svým šatem?" - "Ach, dcero..., rád vám pomohu. Ale varuji vás: nemohu lhát!" - "Ale s vaší poctivou tváří, otče... nikdo se vás na nic ani nezeptá!" Ujednáno. Po přistání došli k pultu, kněz před ženou. A už zaznělo: "Otče, máte něco k proclení?" - "Od temene své hlavy až po pás nic..." - "To je ale divná odpověď, a od pasu po podlahu?" - "Nu..., úžasný přístroj, určený k tomu, aby dělal radost hlavně ženám..., zatím však nepoužitý!" - "Kristepane! Běžte, otče... Další!"
Farář dal do novin inzerát, že shání hospodyni a nyní na ní čeká s povozem na nádraží. Najednou se koni začne zvětšovat přirození, farář sleze, vezme na koně bič a přitom volá: "Kdo dával inzerát - já nebo ty?"
Sedí babička v parku na lavičce a modlí se: "Pane, já už jsem zase nevyšla s důchodem, pošli mi, prosím, nějakou tu stovku." Zaslechne to nějaký mladý muž a říká jí: "Prosím vás, babičko, přece nebudete věřit takovým pověrám... Tady máte dvě stovky a už se nemodlete." Babička chvilku počká, až se onen muž vzdálí, pak obrátí oči k nebi říká: "Děkuji Ti, Pane. A příště mi to, prosím, neposílej po takovém neznabohovi."
Faráři někdo ukradl z klece papouška. V průběhu nedělní mše se proto z kazatelny ptá věřících: "Kdo má ptáka?" Vzápětí se zvedne les mužských rukou. Farář se zarazí a rozpačitě se opraví: "Ne, o to mi nejde. Kdo viděl ptáka?" Nato se zvedne les ženských rukou. Farář zčervená a rozčileně vykřikne: "Na to jsem se neptal! Kdo viděl mého ptáka?" Vzápětí zvednou ruku všichni ministranti..."
Letí kněz letadlem, letuška se ho ptá: "Dáte si nějaký aperitiv?" - "V jaké letíme výšce?" - "10 000 metrů." - "Tak nic, děkuji. Šéf je příliš blízko!"
Potká nadšená jeptiška druhou. Ta se ptá, co, že je taková vysmátá. "Ale, šla jsem kolem sklepa a viděla jsem topiče, jak si něco tře mezi nohama. Tak jsem se zeptala, co to je, on mi řekl, že je to hloubkoměr lidských duší. Poprosila jsem ho, aby mě přeměřil, to ti bylo super." Druhá se pěkně nasere a povídá: "Ten topič je pěkný neřád! Mě povídal, že to je nebeská fujara a já mu na ní hodinu hrála!"
V poslední den platnosti slovenských korun říká natěšená tisícikorunová bankovka vystrašenému padesáti haléři: "Až to tady skončíme, já půjdu určitě do nebe!" - "Proč jsi si tak jistá?" ptá se padesátihaléř. "Protože mě měli lidé ze všech bankovek nejraději, všichni se ze mě těšili a když o mě přišli, tak plakali!" Na další den stojí oba před nebeskou bránou, ta se po chvíli otevře, vyjde z ní svatý Petr a říká: "Padesátihaléři, ty pojď dovnitř a ty, tisícikoruno, půjdeš do pekla!" - "Já? Ale proč, svatý Petře, vždyť mě měli všichni rádi, každý se z mé přítomnosti těšil, všichni po mně toužili...!" - "No dobře, milá moje," přísně se na ni podívá svatý Petr, "ale přiznej, kolikrát jsi byla v kostele???"
Jezdí jeptišky na kolech, pořád se přitom pochechtávají a jsou velice šťastné. Přijde matka představená a říká: "Tak, to stačí sestry... a teď už zase se sedátky!"
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>