Církevní 411-420

< >

Místní alkoholik zastaví na ulici místního faráře: "Otče, může Bůh odpustit člověku, který pije alkohol?" - "Samozřejmě, synu, může. Vždyť i Ježíš Kristus pil víno." - "A taky tomu, co pije hodně alkoholu?" - "Ano, synu. Bůh je milosrdný." - "A takovému, co pije tolik, že je mu pak špatně od žaludku?" - "Ano, synu. Bůh nedělá rozdíly mezi svými dětmi." - "Děkuji vám otče, velmi se mi ulevilo... Mimochodem, na vašem místě bych se do příštího deště vyhýbal schodům do kostela..."

V jednom kostele mají pod symbolem ukřižovaného Krista nápis: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!
Při svatbách tento nápis vždycky zakrývají...

Chlap se při zpovědi ptá faráře, co má dělat, když v kostele něco vzal a teď toho lituje... Kněz mu odpověděl, že rozhřešení dostane až potom, co vrátí, co v kostele sebral a svůj čin upřímně olituje. Na to "hříšník" říká: "Před lety jsem si tady v kostele vzal manželku a teď toho upřímně lituji. Jen nevím, jak ji mám vrátit, aby mi bylo odpuštěno?"

U zpovědi: "Otče, vždyť já už se pomalu nemám z čeho zpovídat. Už deset let jsem se nedotknul alkoholu, nekouřím, neužívám žádné drogy, nechodím za ženami, a dokonce už nekradu ani ty elektroinstalace a dřevo v lese!" - "Já vím, milý synu. Však už tě taky příští měsíc pustí na svobodu."

Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další pokusy už pak neměl nervy. (M. Twain)

< 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, >