Dědeček s babičkou oslavili diamantovou svatbu. Večer babička navrhla, že by si měli zopakovat i svatební noc. Babička se vykoupala a oblékla si průhlednou noční košilku. Děda šel taky do koupelny a pak vlezl na bábu. Když bylo po všem, povídá babka: "Poslyš, dědo, jak je to možné, vždyť dnes to bylo snad lepší než o tý první svatební noci!" "Víš, já jsem si na něj přivázal zubní kartáček!"
"Honzíku," povídá dědeček, "zjistil jsem, že tvůj táta má v nočním stolku krabičku s tou americkou viagrou. Když mu jednu čmajzneš, máš zítra ráno pod talířem stovku!" Vnuk nejen slíbil, ale i vykonal. Velice se však ráno podivil, když zvedl talíř. "Dědo, slíbil jsi kilo ale tohle je tisícovka!" "To je v pořádku," přikývl děda, "těch devět stovek máš od babičky."
Ptali se starého dědy, zdali je sex pudová záležitost. Děda: "Zajisté, buď to pude anebo to nepude..."
Po zlaté svatbě povídá večer babka dědovi: "Hele, co kdybychom to ještě jednou zkusili, jako zamlada, možná, že to bude naposled." Dědkovi se moc nechtělo, ale nakonec se nechal ukecat. Poslal bábu do koupelny, ať se pořádně umyje a navoní, že se taky připraví a pak ji zavolá. Sám si lehl na pohovku, vytáhl péro a začal mu domlouvat: "No tak se zvedni, dělej, představ si, jak je krásná, ty boky, prsa..." Vtom bába z koupelny: "Tak co, dědku, už můžu?" "Kuš, bábo, ještě tě pozná po hlase!"
Babka se v noci zbudí a vidí, jak děda chodí po ložnici. "Dědku, co blbneš?" "Když já bych tak šoustal!" Babičce přišlo dědy líto, odhrnula peřinu, vyhrnula noční košili a povídá: "Dědo, tak pojď!" Děda si ji změřil od hlavy k patám a říká: "Víš co, klidně spi, já už to nějak rozchodím!"
Dědeček s babičkou dostali telegram od syna: "Jeleni skok se podaril - stop - mate vnuka." Za několik týdnů podobný telegram od dcery: "Jeleni skok se podaril - stop - mate vnucku." Jak se na to tak dívají, dostali chuť si ten jelení skok ještě taky zkusit. Svlékli se, bába si lehla na zem, roztáhla nohy, děda vylezl na kredenc, zařval jako jelen v říji a skočil na bábu. Druhý den dostali syn i dcera telegram: "Jeleni skok se nepodaril - stop - baba ma vypichnute oko - stop - a deda ukousnute koule - stop."
Dvě stařenky na hřbitově umyly náhrobek, vyměnily vodu u květin, pak si spolu sedly na lavičku, vzpomínaly, klábosily, až v podvečerním sluníčku obě usnuly. Vzbudily se kolem desáté večer, všude kolem byla tma. Jedna povídá: "Mařko, a neměli bychom jít domů?" Ta druhá na to: "A stojí nám to ještě zato...?"
Ožralej děda v hospodě se rozhodne, že už má dost, že už půjde domů. Ale když se chce postavit, spadne zpátky do židle. "Sakra, že bych byl tak ožralý? Tak si dám kafe." Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého ho to už nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se radši domů doplazí. Připlazí se ke dveřím, potichu si odemkne, převleče se, vleze si do postele a spí. Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zas pěkně sťatej, co?" "Jaks to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu..." "Ale, ráno tady byla hostinská, že sis v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"
Babka pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a cibuli. "Nezapomeň, dvě věci!", říká babka. Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese lopatku na smetí. "Cos to zase přines? Říkala jsem jasně: dvě věci! Kde máš smeták?!"
Děda s babičkou spolu nemluví. Děda večer napíše babičce vzkaz: "Vzbuď mně ráno v šest!" Ráno v devět na stole najde lístek: "Vstávej, už je šest!"
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>