Kolegové v kanceláři: "Včera jsem potkal člověka, který mi tě silně připomínal." - "To mi byl tak podobný?" - "To ne, ale také mi dluží deset tisíc korun."
"To je hrozné," stěžuje si sousedka sousedce, "děda se jmenuje Václav, táta Václav a vnuk také Václav." - "Na to není nic divného," uklidňuje ji sousedka, "to je krásné české jméno." - "No jo, paní, ale všichni si říkají vole!"
Panu Krupičkovi zemřela žena. I vydal se do pohřebního ústavu zjistit, kolik by stál pěkný pohřeb. "Za třicet tisíc můžete mít moc pěkný a smutný pohřeb. Budou zaručeně plakat všichni přítomní, muži, ženy i děti." - "A měli byste i něco lacinějšího?" - "Deset tisíc. Ale to už pláčou jen staré babky a nejbližší příbuzní." - "I to je na mě dost." - "Pak tu máme ještě nabídku za tisíc korun. Ale to je spíš sranda, než pohřeb."
"Vyberte, si prosím," nabízí v pohřební službě pan Smutný pozůstalým, kteří obhlížejí vystavené rakve. "Přejete si, prosím, dubovou nebo kovovou?" - "A jaký je v tom rozdíl?" ptá se smutně a plačky paní vdova. "Nu, podívejte se, kovová, ta je trvanlivější, a dubová zase zdravější."
Dítě se začíná smát ve věku čtyř týdnů. Do té doby vás vidí moc rozmazaně.
Novodobý podnikatel povídá zástupcům odborů: "Celý život jste slavili říjnovou revoluci v listopadu a najednou vám vadí, že lednovou výplatu dostanete až v dubnu...!"
Do autoservisu přijede muž se starým automobilem a automechanik ho dlouze prohlíží. Majitel vozu se ho ptá: "Tak co mu říkáte?" Mechanik vzdychne: "Kdyby to byl kůň, tak vám poradím, abyste ho zastřelil..."
Nadřízený se ptá pracovníka: "Co myslíte, že je základní problém v naší firmě: nevědomost nebo nezájem?" - "Nevím, A ani mě to nezajímá."
Jistý muž byl třiadvacet let ve vězení. Když odcházel, vrátili mu jeho staré šaty. V kapse našel lístek z opravny obuvi. Pomyslel si: "Možná tam ta opravna stále je a třeba tam ještě mají i ty moje staré boty." Tak se tam vydal a švec tam opravdu byl. "Byl jsem dlouho na dovolené, a tak si říkám, jestli tady ještě máte moje boty?" Švec šel dozadu, po dvou minutách se vrátil a povídá: "Budou hotové ve čtvrtek."
"Pane ředitel, promiňte, ale za minulý měsíc jsem nedostal žádné prémie..." Ředitel povídá: "Dobře, promíjím."
<
126,
127,
128,
129,
130,
131,
132,
133,
134,
135,
136,
137,
138,
139,
140,
141,
142,
143,
144,
145,
146,
147,
148,
149,
150,
>