Kameňáky, černý humor 1031-1040

< >

U krásné mladé stopařky zastaví trabant. Řidič se jí ptá: "Slečno, můžu pro vás něco udělat?" - "Jedete směrem na východ?" - "Ano, jedu." - "Tak ode mě pozdravujte Japonce!"

"Kolik hodin denně spíte?" - "Čtyři." - "Není to málo?" - "Ne, já spím i v noci."

Turista dostal na cestách střevní potíže. Zastavil na nejbližším odpočívadle, kde spatřil záchodek. Se staženými půlkami k němu doběhl, chytil za kliku, ale záchodek byl zavřený. Z jeho nitra se ozývalo těžké hekání. "Tak dělej, člověče, já mám hrozný průjem!" – Ze záchodku se ozvalo: "Uuuuf... Já ti tak závidím!"

"Poslyš, Franto, mohl bys mi už vrátit ten oblek, co jsem ti půjčil na dědův pohřeb?" - "Ne mohl." - "Jak to?" - "My jsme ho v něm pochovali..."

"Prosil bych litr chleba." - "Měl jste patrně na mysli kilo chleba." - "Když myslíte... Prosil bych tedy kilo chleba." - "A džbánek máte?"

"Vy jste se opovážili říct mi, že jsem veš?! Vyzývám vás na souboj! Zvolte si zbraně!" - "Sprej proti hmyzu."

U dveří zazvoní ošuntělý člověk: "Dobrý den, četl jsem váš inzerát, že darujete hodnému člověku psa." - "Přišel jste pozdě, už si odvedl jiný zájemce." - "Hm. Škoda. A něco jiného k jídlu nemáte?"

Na Sibiři vynalezli nový, levný, přenosný druh WC. Jsou to dva klacky. Jeden se zapíchne do země a člověk se ho přidržuje, aby ho neodfouknul vítr, a tím druhým odhání vlky.

"Včera si Franta vyvrkl pale a dnes je už na prkně." - "Nepovídej, jak někdo může zemřít na vyvrknutý palec?" - "No, ony se k tomu přidaly ještě nějaké komplikace..." - "Jaké komplikace?" – "Dnes ráno ho přejelo auto..."

Středověká Anglie. Právě probíhá velká soutěž v lukostřelbě. Do finále postoupili tři střelci. První z nich si mezi přihlížejícími vybere jednoho dobrovolníka, postaví ho před vrata od stodoly. Na hlavu mu položí jablko se stopkou a odkrokuje od něj 100 yardů. Poté se otočí, napne luk k prasknutí. Přihlížející obecenstvo ani nedýchá. Vystřelí. Šíp letí a ustřelí na jablku stopku. Ovace nemají konce, nadšené obecenstvo jásá a vyhazuje své klobouky. Neznámý borec se ukloní a řekne: "I am William Tell." Po něm přichází druhý borec. Dobrovolníka nechá tam, kde je a ze stejné vzdálenosti natahuje i on luk k prasknutí. Vystřelí. Šíp rozpůlí jablko, jako když ho rozřeže. Obecenstvo propuká ještě ve větší ovace, které neberou konce. Borec se ukloní a praví: "I am Robin Hood." Přijde třetí finalista, opět natáhne luk a vystřelí. Šíp letí a trefí dobrovolníka přímo do čela. Ten padá mrtvý na zem. Obecenstvo ani nedýchá, všude kolem je mrazivé ticho, jen borec se otočí a říká: "I am sorry."

< 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 125, >