Pan Kohn letí na dovolenou a táhne s sebou k odbavení obrovské a očividně těžké zavazadlo - u odbavení má co dělat, aby ho dostal na pás. Když se kufru konečně zbaví, oddychne si úlevou: "Tak, a zase to mám jednou odbyto." Pracovník u odbavení se ho soucitně ptá: "To létáte s tak těžkým zavazadlem vždycky?" - "Ne, vždycky ne. Příště Roubíček potáhne mě!"
Zpráva z ruských médií: Ruský strategický bombardér Tu-160 zdolal absolutní rekord v délce letu bez přistání. Odstartoval z Kamčatky, proletěl kolem břehů Severní a Jižní Ameriky přes Antarktidu, kolem Austrálie, přes Čínu a Střední Asii zamířil ke břehům Afriky, kde opsal pět okruhů. Poté přeletěl Atlantský oceán a Střední Ameriku, Pacifik, vzburcoval protivzdušnou obranu Japonska, pak proletěl nad Čínou, Sibiří a otočil se nad Aljaškou. Pak se vrátil nad ruské území přes Čukotku, proletěl nad Kamčatkou, Sachalinem a poté bezpečně přistál na vojenském letišti nedaleko Vladivostoku.
Celá posádka obdržela nejvyšší vojenská vyznamenání a navigátor byl neprodleně poslán na protialkoholní léčení.
Letadlo před startem nabírá zpoždění. Když je konečně připraveno ke startu, omlouvají se piloti cestujícím za zdržení způsobené technickými potížemi. Cestujícím to na klidu samozřejmě nepřidá, ale odstartuje se, letadlo letí. Po chvíli začnou v uličce divně problikávat světla. "Slečno, zdá se mi, že ta světla nějak zlobí. Nemohla byste s tím něco udělat?" požádá jeden cestující letušku. "Samozřejmě," odpoví letuška, odejde dozadu a za chvíli světla úplně zhasnou. Poté se situace opakuje s klimatizací. Když aktivní cestující opět dosáhne vyřešení problému stejným způsobem, nakloní se k němu jeho soused: "Prosím vás, hlavně se neptejte na motory, jo?"
Letadlo přelétává horské pásmo a starší paní zastaví letušku, která zrovna prochází uličkou. "Slečno, prosím, mohla byste mi říct, co je to na těch horách pod námi?" - "Nic zvláštního, jenom sníh a led." - "Já si to myslela, ale tady pán vedle mi tvrdil, že to je Rakousko!"
"Nebojíš se létat letadlem?" - "No, poprvé jsem se bál." - "A pak?" - "Pak už jsem neletěl..."
Do letadla nastoupí stará dáma s přepravkou pro psa. "Paní, je mi to moc líto, ale na palubě nesmíme přepravovat zvířata," zastaví ji letuška. "Budeme ho muset dát do zavazadlového prostoru. Slibuji vám ale, že se postarám, aby měl co nejklidnější místo, a po příletu vám ho zase předám." Dáma neochotně souhlasí, letuška přepravku přenese do zavazadlového prostoru a udělá vše, jak slíbila. Po příletu ji spěchá vyzvednout, a když chce pejska zkontrolovat, s hrůzou zjistí, že je po něm. "To té staré paní nemůžu říct," vyděsí se, požádá zaměstnance u zavazadel, aby paní kvůli nějaké banalitě zdržel, a sama skočí do taxíku a jede do města. Ve zverimexu sežene pejska stejné rasy, velikosti, stáří a barvy a spěchá zpět na letiště. Když konečně staré dámě předá přepravku, paní nakoukne dovnitř a vyděsí se: "Ale tohle není můj Jack!" - "Určitě je to on, milá paní," ujišťuje ji letuška. "Podívejte, jak je rád, že vás zase vidí!" - "To nemůže být můj Jack," trvá na svém dáma. "Můj Jack včera pošel a já ho jen chtěla zakopat doma na zahradě!"
Malý, drobný chlapík se usadí na svém místě u okénka a vzápětí se vedle něj posadí chlap velký, hřmotný, tlustý. Okamžitě po startu rozměrný chlap tvrdě usne. Malému cestujícímu u okna se po chvíli letu udělá špatně a chce si dojít na toaletu, jenže zrovna když se snaží přelézt velkého spícího muže, letadlo se zakymácí a drobný chlapík velkého spáče kompletně pozvrací. Pak se mu samozřejmě udělá lépe, takže si sedne zpátky. Za chvíli se rozměrný cestující probudí, rozhlédne se a vidí - celý je pozvracený. A malý chlapík u okna se na něj soucitně podívá a ptá se: "Už je vám lépe?"
Na letišti u odbavovací přepážky stojí chlapík, dlouho se o něčem se zaměstnancem dohaduje a je navýsost nepříjemný a arogantní. Když konečně přijde na řadu další cestující, povídá zaměstnanci za přepážkou: "Tedy, máte můj obdiv. Nechápu, jak můžete vydržet práci s tak nesnesitelnými lidmi a ještě se u toho usmívat." - "To máte úplně jednoduché. Celou tu dobu jsem myslel na jednu věc: že ten pán sice letí do New Yorku, ale jeho kufry poletí do San Franciska."
Bezpečnostní ponaučení: Pravděpodobnost, že na palubě právě toho vašeho letadla bude výbušnina, je 1:1000. Pravděpodobnost, že budou dvě, je 1:1000000. Proto si berte do letadla svou vlastní výbušninu. Šance, že ji zároveň s vámi přinese někdo další, kdo ji navíc bude chtít odpálit, je téměř nulová.
Uprostřed letu si kapitán zavolá letušku a povídá jí: "Slečno, máme problém, hoří nám pravý motor. Pokusím se nouzově přistát. Musíte to šetrně sdělit cestujícím, nesmí vypuknout panika, rozumíte?" Letuška zbledne, rozklepe se a povídá: "Pa-pa-pane ka-ka-kapitáne, ja-ja-já když jsem nervózní, ta-ta-tak začnu ko-ko-koktat. To-to-to přece ne-ne-nejde, ce-ce-cestující by o-o-okamžitě po-po-poznali, že jsme ve va-va-vážné s-s-situaci..." Pilot se zamyslí. "To máte pravdu. Umíte zpívat?" - "U-u-u-umím." - "A když zpíváte, tak nekoktáte?" - "To-to-to n-n-ne..." - "Tak běžte a zazpívejte jim to!" Letuška vyjde z pilotní kabiny, nadechne se a spustí: "Hoooří nám letadlo..." Cestující se přidají: "Šalalalala!"
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>