"Nebojíš se cestovat letadlem?" - "No, poprvé jsem se bál." – A pak?" - "Pak už jsem neletěl..."
Blondýna letí v malém letadle se starším pilotem. Pilot náhle umírá v kabině na infarkt. Žena si rychle nasadí sluchátka a volá do éteru: "Mayday! Mayday! Mayday! Pilot je mrtvý a já neumím ovládat letadlo, pomozte mi, prosím, někdo...!" Tu zaslechne ve sluchátkách pevný mužský hlas: "Tady řízení letového provozu, jsem vám plně k dispozici. Nepropadejte panice, navedeme vás na zem pomocí rádia. Klidně dýchejte a všechno dobře dopadne. Teď mi ale nejdříve musíte říct vaši výšku a polohu." Blondýna rychle odpoví: "Měřím 164 centimetrů a sedím na předním sedadle." Ze sluchátek se ozve hlas: "Aha..., takže opakujte po mně: ...Otče náš, jenž jsi na nebesích..."
Letuška říká klidným hlasem: "Klid, prosím, uklidněte se! To byla jen turbulence, to je úplně normální... No tak, můžete se klidně pustit těch opěradel, už je všechno v pořádku... Dýchejte zhluboka, táák, už je to dobrý? Výborně, chlapci a teď jdu uklidnit pasažéry..."
Na velkém letišti je připraveno k odletu nové supermoderní letadlo, první svého typu. Letušky na palubě jsou velmi nervózní, protože kapitán s prvním důstojníkem, nejlepší piloti ve své třídě, se ještě nedostavili. Když už začínají remcat i cestující, jedna z letušek se vydá hledat piloty. Jak tak pobíhá po hale, všimne si u barového pultu dvou spících, zjevně podnapilých postav v modrých uniformách. S pomocí ostatních letušek dopraví oba opilce do pilotní kabiny, tam jim položí ruce na páky, nohy na pedály a zavelí: "Tak, a jedeme!" Když oba piloti navedou letadlo na start, letuška usoudí, že je všechno v pořádku a odchází z kabiny. Letadlo odstartuje a po čtyřech hodinách letu nese letuška pilotům občerstvení a kávu. Jakmile vejde do kabiny, jeden z pilotů na ni divně zamžourá a prohlásí: "To je zajímavé, odkdy je ve vlaku místo průvodkyně letuška?" Druhý na to: "Dvacet let dělám strojvůdce, ale takovou divnou lokomotivu jsem ještě neřídil..."
Věž: "Byl jste při přistání trochu vlevo od středové čáry ranveje." Pilot: "Vím, a můj druhý pilot trochu vpravo!"
U ČSA pracoval zkušený kapitán dopravního letadla, ale komunikace s pasažéry mu jaksi nešla. Jednou se letadlu, přistávajícímu před ním, roztrhla pneumatika a její kusy se rozletěly po přistávací dráze, takže musel kroužit a čekat, až bude dráha uklizena. Taky to musel nějak šetrně vysvětlit cestujícím. A tak začal: "Dámy a pánové, mluví k vám kapitán letadla. Obávám se, že budeme mít určité zpoždění v příletu. Naše cílové letiště uzavřeli až do doby, než se podaří odklidit to, co na dráze zbylo z letadla, které přistávalo před námi."
Věž: "Haló, let 566, jestli mě slyšíte, zamávejte křídly." Pilot: "O.K., věži, jestli mě slyšíte, zamávejte věží!"
Dispečer: "USA353, ohlas se na frekvenci 135,60, Cleveland Center." Pauza. Dispečer: "USA353, ohlas se na frekvenci 135,60, Cleveland Center." Pauza. Dispečer: "USA353, jsi jak moje žena, nikdy se neozve." Pilot: "Věži, tu USA553, kdyby sis nepletl jméno své ženy, tak by se také ozvala!"
Dispečer: "Odkládáme start, viditelnost je nula!" Pilot: "V metrech nebo stopách?"
Těsně před odletem, odletová brána plná lidí na naprosto vyprodaný let. Najednou se ozve hlášení: "Dámy a pánové, máme tu cestujícího, který by zcela naléhavě potřeboval letět touto linkou. Prosím, je-li tu někdo z vás, kdo tolik nespěchá a mohl by letět letadlem, které odlétá za dvě hodiny, přihlaste se prosím u přepážky. Jako poděkování dostanete let první třídou a poukaz na 100 dolarů na váš příští let." Okamžitě se zvedne skupinka asi osmi lidí a naběhne k přepážce. Vymění si pár slov a vzápětí si jdou opět naštvaně sednout na svá místa. A ozve se další hlášení: Vážení cestující, je-li mezi vámi někdo, kdo by mohl letět o dvě hodiny později a NENÍ to člen posádky, ať prosím přijde k přepážce."
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>