Přijde chlap do banky a říká: „Chci si otevřít účet.“ „A jaký typ účtu máte na mysli?“ ptá se pracovnice za přepážkou. „Kurva, to je jedno, prostě účet!“ „Prosím, pane, to jsem snad špatně slyšela...“ „Říkal jsem, kurva, že si chci otevřít jakýkoliv zasraný účet!“ „Pane, takové výrazy my zde nestrpíme, jdu pro manažera, ať vás vyhodí.“ Za chvíli přijde s manažerem a ten říká: „Pane, slyšel jsem, že jste byl hrubý na naši pracovnici, jaký máte problém?“ „Kurva, žádný problém, jenom jsem vyhrál v zasraný loterii posranejch 50 miliónů a chci si otevřít jeden zkurvený účet.“ „Ach tak, a tahle zasraná kráva vám chce zkazit den, že?“
Na ženě je nejkrásnější její duše, ale musí být hodně chlupatá...
Baví se dva novináři: „Tak jsem si včera koupil ten váš nový pravicový deník.“ „Neříkej, tak to jsi byl ty?“
Víte, jaký je rozdíl mezi servírkou a vrchním? – Vrchní vám přirazí pět procent, kdežto servírka přiráží ostošest.
Kohn jde parkem a najednou mu letící pták potřísní klopu u saka. Kohn si jen smutně povzdechne: „To jsem celý já, jinejm zpívaj...“
Zkouší si děda v obchodě nové boty a když si je nazouvá nejvehementněji, uprdne se. "Omlouvám se, skutečně je mi to trapné." "To nic dědo, až vám řeknu, kolik stojí, tak se i poserete."
Američan ubytovaný v hotelu Slovan na pokoji č.222 volá do recepce: "Two rums to room two two two.." A z recepce se ozve: "Tram tara ra, tram tam tam, debile!"
Po dlouhých dnech bojů se vrátí rytíř s družinou ke králi na hrad. „Jak jsme na tom?“, táže se král. „Pane!“, říká rytíř, „Bojovali jsme vaším jménem, plenili, loupili a vypálili jsme několik měst a vesnic vašich nepřátel na západě!“ „Co???“, vykřikne král, „Vždyť já na západě nemám žádné nepřátele!“ „Aha“, odvětí rytíř, „tak teď už máte...“
Láďa, bezdomovec, přijde na úřad práce a žádá tam o nějakou práci. Tam sedí dva chlápci a jeden na to: “Láďo, my bychom ti hrozně rádi nějakou práci dali, ale máš smůlu, nic nemáme." Láďa se nevzdává a říká: “Chlapi, ale já se znám s Havlem.” Oni: “To ti tak žerem." Tak Láďa vezme telefon, vytočí Pražský Hrad, tam to vezme Havel, pokecaj, takový ty fráze, jako, jak se má Dáša a pod. Ti dva jako že no a co, Havla u nás zná každej. Nereagují. Láďa: “Chlapi, ale já se znám i s Billem Clintonem." Zase vytočí Bílý dům. Zase pokecaj (Jak se má Hillary,...). No a zas nic, ti dva nereagujou. “Láďo, práci nedostaneš." Tak Láďa: “Chlapi, ale já se znám i s papežem." Tak vezmou dodávku, dojedou do Vatikánu, tam papež zrovna slouží mši, plný kostel lidí. Láďa se pustí nahoru k oltáři, už zdálky volá: “Nazdar, Jane Pavle!" Papež ho uvidí, roztáhne ruce, objímají se, pokecaj, jak se má Bůh, ...atd. Láďa se vrátí zpátky, tam stojí ti dva chlapi, úplně hotoví, dolní čelisti spadlé až na hrudník, oči vykulený. Láďa na ně kouká: “To jste tak hotový z toho, že se znám s papežem?" “Ne to ne, ale před chvilkou tudy šli dva Japonci, a ten jeden se ptal: “Co je to za kreténa, co támhle stojí vedle Ládi?"
Turista jede vzadu v taxíku a chce se zeptat taxikáře na nějaké tipy, kam ve městě zajít. Nakloní se a poklepe řidiče na rameno. Ten hrozivě vykřikne, strhne volant, odrazí se od autobusu na chodník a zastaví těsně před obrovskou prosklenou výlohou. Turista, hodně vystrašený, se začne okamžitě omlouvat: "Pardon, pardon, netušil jsem, že jedno malé poklepání vás může takhle vyděsit..." Taxikář se na něj otočí a zařve: "Nikdy! Už nikdy mi to nedělejte!!" Pak se rozdýchá a povídá: "Není to úplně vaše vina. Víte, jsem dnes první den v nové práci a před tím jsem léta jezdil s pohřebákem."
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>