Jaký je rozdíl mezi pesimistou a optimistou? Pesimista ví, že všechny ženy jsou nevěrné. Optimista doufá, že všechny ženy nejsou věrné.
Krokodýl to má dlouhé, pes krátké, muž to dává ženě a farář to nemá komu dát. Co je to? – Jméno.
Víte, jak eskymák pozná, že už pořádně mrzne? – Když se mu v zatáčce zlomí pes.
Přijde nový šéf do své kanceláře, kde přebírá místo po minulém řediteli. Přitom ho ten starý ředitel poučuje, co a jak, až přijdou na téma sekretářky... Ten starý ředitel říká: "Až si budeš chtít ... vrznout, musíš říct sekretářce, že chceš napsat dopis do Istanbulu..." Nový ředitel se sice diví, ale poslechne ho a na druhý den říká sekretářce: "Evo, chtěl bych napsat dopis do Istanbulu!" "Pane řediteli, zrovna nemůžu, mám ve stroji červenou pásku..." Ředitel se diví, ale neříká nic. Za týden přijde sekretářka: "Už jsem si vyměnila tu pásku, můžeme to napsat..." "Není třeba, zvládl jsem to ručně..." "Oh, kdybych věděla, že to tak spěchá, vyřídili bychom to ústně..."
Rádio Jerevan vyhlásí hádankářskou soutěž. Otázka pro první týden zní: "Ivan a Nataša jdou po poli. Vtom přiletí včelka Trajdalka a vlétne Nataše pod sukni. Kam zabodne žihadlo?" Po týdnu rádio Jerevan vyhodnocuje: "Přišlo nám 3428 vesměs oplzlých odpovědí. Jen jedna byla správná. Včelka Trajdalka, samozřejmě, bodne Ivana do ruky."
To takhle jde chlap po lese, zabloudí, už se tam potácí tři dny, je hladový, promrzlý, vyčerpaný. Najednou, kde se vzala, tu se vzala, chaloupka. Chlap nakoukne do okénka a vidí rodinku, otce, matku a dceru u stolu. Jak je hladový, tak zaťuká na dveře. Nic. Je opravdu moc vyčerpaný, takže zkusí kliku. Vejde dál a ptá se, zda by nemohl dostat něco k jídlu. Žádná odpověď. Tak zkusí ochutnat. Rodinka mlčí, ani se nehne. Tak sní všechny tři talíře polívky. Rodinka i nadále nic. Tak sní i vepřo knedlo zelo, co tam mají. Oni nic. Tak si lehne na gauč. Jak je tak příjemně najezený, všimne si dcery. Říká si - hm, není špatná. A protože se nebrání, tak si ji na chvíli "půjčí". Rodinka stále jako zařezaná. Po chvíli se podívá na matku - no, trochu starší ročník, ale pořád to jde. Tak si na chvíli „půjčí“ i matku. Rodinka naprosto neuvěřitelně stále vůbec nic nepodniká, ani se nehne. Za chvíli se podívá na otce. Teď už přemýšlí o hodně déle, ale nakonec vstane, že si půjčí i jeho. Načež otec prohlásí:
"Tak to ne, buzeranta dělat nebudu!" A matka na to vítězoslavně: "Prohrál jsi, jdeš vysypat koš!"
Po dlouhé době se sejdou na stromě 3 kamarádi - upíři. Všichni mají krvavé obličeje a každý se chlubí: První povídá: "Vidíte tamhleto stádo ovcí? To jsem celé vysál já!" Odpoví mu pochvalně mručení ostatních. Druhý povídá: "Vidíte tamto stádo krav? To je moje práce!" Opět pochvala od kamarádů. Třetí, s nejkrvavějším obličejem: "Vidíte tamhletu věž? Tak tu já jsem neviděl!"
Do autobusu nastoupí předními dveřmi žena s dítětem v náručí. „Fuj, to je nejošklivější dítě, jaké jsem kdy viděl,“ lekne se řidič. Žena nasupeně odkráčí na konec autobusu, kde si sedne. „Ten řidič mě urazil,“ pronese k muži vedle. Ten jí odpoví: „Tak za ním běžte a pěkně mu za to vyčiňte. Já vám zatím pohlídám tu opičku.“
Sherlock Holmes a Dr. Watson se vydali stanovat. Na jednom krásném místě postavili stan, chvíli poseděli u ohně a lehli si spát. Za několik hodin budí Holmes svého věrného kamaráda: "Drahý Watsone, podívejte se na oblohu a řekněte mi, co vidíte?" - "Vidím milióny hvězd." odpovídá Watson. "A co Vám to říká?" Watson chvilku přemýšlí a pak spustí: "Z astronomického hlediska bych řekl, že existují milióny galaxií a tedy miliardy potenciálních planet, na některých z nich může být život. Z astrologického pohledu vidím, že Saturn je ve znamení Lva. Co se týká času, můj odhad je 3 hodiny 15 minut. Teologické vidění ukazuje, že Bůh je všemohoucí a my jsme malí a nepodstatní. Meteorolog by řekl, že dnes budeme mít pěkné počasí." Holmes zavrtí hlavou a povídá: "Watsone, vy idiote, cožpak to nevidíte? Někdo nám ukradl stan!"
Telefonát: „Mototechna? Tady krematorium! Kolik jste včera prodali těch novejch japonskejch motorek?“ „No, asi dvacet, proč?“ „Tak ještě pět se nám jich někde poflakuje.“
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>