Víte, jak se oblékají Eskymáci? - Rychle...
Chlap si stěžuje kamarádovi: "Seděl jsem v kostele za tlustou ženskou. Když se vstávalo k modlitbě, všiml jsem si, že se jí sukně zasunula mezi půlky,tak jsem ji vytáhnul. Baba se otočila a vrazila mi takovou pecku, až z toho mám monokl pod okem." Kamarád se ptá: "Ale co ten monokl na druhém oku?" "No, když jsem viděl, že tu sukni nechce mít venku, tak jsem jí ji zasunul zpátky mezi půlky."
Jde si takhle mladá slečna sama po parku, už je tak trochu přítmí, ale ještě je vidět, když tu náhle uvidí před sebou chlapa, jak se k ní žene s rozpřáhnutýma rukama. Slečna si povídá, že to bude asi nějakej úchylák, vždyť ho vůbec neznám, co asi tak bude chtít. Nejlíp bude, když si sundám šaty, aby mi je nepotrhal... Takže se úplně vysvleče a čeká, až k ní ten chlap přijde... Chlap se blíží... blíží... blíží ... a když je už jen dva kroky od ní, tak zařve: "Uhni děvko, nesu sklo!"
V knihovně: „Prosím vás, kde máte nějaké knihy o sebevražedných technikách?“ „Tamhle v regálu.“ „A proč je ten regál tak prázdný?“ „To víte, jací jsou lidé, půjčí si, ... nevrátí...“
V parku. On a ona. On padesátník, ona dvacetiletá. On: "Slečno, hrajete na klavír?" Ona: "Ne. Vy něco slyšíte?"
Pošťák roznáší poštu v penziónu. Ve čtvrtém patře vidí otevřené dveře, tak do nich nakoukne. Vidí polonahou ženu, jak si natřásá prsa, a malého chlapce, jak se jí šťourá deštníkem v zadku. Úplně v šoku jde za vrátným a líčí mu celou situaci. Vrátný na to: „To je v pořádku, oni jsou hluchoněmí. Matka se ptala syna, kdy skočí pro mléko, a on jí odpověděl: "Do prdele půjdu, vždyť prší!"
Povídají si Američan, Němec a Arab. Američan: „Mám 4 syny, ještě si udelám jednoho a mám basketbalové družstvo.“ Němec na to: „Mám 10 synů, ještě jeden a bude fotbalové mužstvo.“ Arab se zasměje a říká: „Mám 17 žen. Ještě si vezmu jednu a mám golfové hřiště.“
Co dostanete, když zkřížíte černocha a chobotnici? - Nevím, ale mohlo by to skvěle sbírat bavlnu!
Vrací se žena pozdě večer z práce domů. Je okolo půlnoci a musí jít okolo hřbitova. Celá roztřesená strachy utíká, aby to měla co nejdřív za sebou. Najednou jí někdo popadl za ruku a konejšivě povídá: „Nebojte se, já vás doprovodím. Já jsem se taky bál, když jsem byl živej."
Zadýchaný mladý pošťák přijde k dědečkovi s důchodem a říká: „Dědo! Už mě nebaví chodit každý měsíc za vámi na samotu 18 km od vesnice!“ Děda na to: “Neser mě, nebo si objednám denní tisk!“
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>