Přijde domů chlápek a hned u dveří cítí, že to není ono, že by to něco chtělo.... "Aha, napít jsem se chtěl", napije se, ale stále to nějak není ono. "Už vím, mám hlad", nají se, ale pořád má pocit, že to nějak není ono. "Vykoupu se a dám si cigáro", vykoupe se, vyleze z vany, osuší se a když sahá po cigaretách tak zařve: "Už vím... běžky jsem si chtěl sundat!"
Nastoupí chlap do autobusu a ptá se souseda: „Promiňte, prosím, nevíte, stojí to ve Studené Vodě?“ Soused odpovídá: „Jak komu – možná kačerům.“
"Pane Nováku, prý Vám shořela knihovna?" "Ano, obě dvě knížky. A co je horší - v té druhé jsem si nestačil ani vybarvit omalovánky!"
Dřevorubec přijde při neštěstí o ruku. Lékaři mu řekli, že je tu šance nasadit mu umělou ruku ovládanou hlasem. Ruka má být stejně dobrá, ba možná i silnější, než ta původní. Dřevorubec ruku přijme. Následující den jde na záchod: "Rozepnout!" "ZZZZZZZZZ" "Podržet!" "..............." "Přetřepat!" "Plesk, plesk, plesk..." "AAAAAU! Nechceš mi ho náhodou urvat?" "Krach..." "AAAAAAAAAA!!! Do prdeleeeee!" "Šup..." "Ouuuuuu!!! Do hajzluuuuu!" "Žbluňk..."
Baví se Američan, Němec a Rus, komu rostou rychleji brambory. Američan: „My v USA dnes zasadíme a za tři dny máme z jedné brambory 2 kila brambor.“ Němec: „My u nás dnes zasadíme a za dva dny máme 4 kila brambor.“ Rus: „My jeden den v pět ráno zasadíme a v osm už sklízíme.“ Němec a Američan: „To není možné, vždyť ty brambory nemají čas ani vyklíčit!“ Rus na to: „Víte hovno, co je hlad...“
"Slečno, Vy vypadáte čím dál, tím líp." "Opravdu?" "Ano, a čím blíž, tím hůř!"
Chlápek ve vlaku se ptá průvodčího, kdy ten vlak bude v Libni. "Pane, tohle je expres, ten v Libni nestaví." "Vy si děláte legraci, ne? Já nutně musím vystoupit v Libni!" "Je mi líto, pane, ale tenhle vlak tam nestaví." "Musí přece být nějaká možnost." "No, jedna by byla. Můžu říct strojvedoucímu, aby zpomalil, a já vás podržím nad nástupištěm a dostanu dolů." "To zní šíleně. Bude to fungovat?" "No, stojí to za pokus." Vlak tedy vjíždí do nádraží, průvodčí drží chlapa za sako ve vzduchu. Chlápek ve vzduchu utíká. Průvodčí jej pomalu spouští níž, až se chlapovy nohy dotknou nástupiště. Kmitají se neuvěřitelnou rychlostí. Průvodčí jej pouští, chlap pomalu ztrácí na rychlosti. Už to není sprint, ale normální svižný běh. Když chlapa míjí konec vlaku, z posledních dveří se někdo vykloní, popadne jej za límec, vtáhne do vlaku a povídá: "Chlape, máte štěstí, že jsem tu zrovna stál. Tenhle vlak tady totiž vůbec nestaví."
Baví se Pražák s Ostravákem. Pražák: "Helééé Volééé, proč výíí v Týííí Vostravě mluvíýýte tak kráááátceee?" Ostravák: "Bo mame malo času, Pičo!!!"
V dole na Ostravsku byl zával. Zahynula tam spousta havířů, vdovy se pak potkají na hřbitově při pohřbech a bědují. Se slzami v očích se ptá jedna vdova druhé: "Ty, Máňo, kolik si dostala za Frantu?" Máňa: "Jen dvěstětisíc ... a ty za Bohuša?" Ta první odpoví: "Ále, dvěstěpadesáttisíc." Ptá se další vdovy: "A co ty, Růžo, kolik tobě dali za Pepu?" Růžena otráveně odsekne: "Hovno.... Ten můj blbec zaspal na šichtu..."
V pilotní kabině vnitrostátního letu Praha – Ostrava zrovna letuška podává pilotům kávu, když se rozletí dveře kabiny a dovnitř vpadne ozbrojený mladík a namíří na pilota pistoli: „Poletíš s tímhle letadlem do nějakého paneláku, jinak ti vystřelím mozek z hlavy!“ Ale pilot klidně odsune pistoli od svého obličeje a povídá: „Ale když mě zastřelíš, spadneme do pole.“ Terorista zapřemýšlí, pak namíří na navigátora a povídá pilotovi: „Poletíš do paneláku, jinak ho zabiju.“ Nato zase pistoli odstrčí navigátor a povídá: „ale mě zastřelit nemůžeš, protože on beze mne netrefí ani z Prahy do Kolína!“ Terorista zas zapřemýšlí a namíří na letušku, že ji zastřelí. Na to se letuška nakloní a něco mu pošeptá: Terorista zrudne, zahodí pistoli a uteče do prostoru pro cestující. Pilot s navigátorem se na letušku tázavě podívají a ona říká: „No, řekla jsem mu, že kdyby mě zastřelil, musel by to pak být on, kdo ho vám dvěma vykouří...“
<
51,
52,
53,
54,
55,
56,
57,
58,
59,
60,
61,
62,
63,
64,
65,
66,
67,
68,
69,
70,
71,
72,
73,
74,
75,
>