Španělský král byl na návštěvě u britského dvora. Královna Alžběta II. jej vzala na projížďku Londýnem na otevřeném kočáře, taženém desetispřežením nádherných bílých koní. Když se vraceli do areálu paláce, jeden ze zadních koní ze sebe vydal nejhlasitější prd, jaký se kdy donesl ke španělskému i britskému královskému uchu. Královna se začervenala, naklonila se ke svému hostu a povídá: "Převelice se omlouvám!" Španělský panovník odpověděl: "Já myslel, že to byl ten kůň!"
Na stavbě řeže chlap cirkulárkou, a najednou fik, a uříznul si prst. Strašně řve, seběhli se ostatní dělníci a ptají se, jak se mu to stalo a on ukazuje: "Normálně takhle řežu a najednou fik.... kurva, druhej...."
Přijde mladík do baru a přistoupí k jednomu muži: "O vás se říká, že prý jste drsný chlap." "Jo, a co má bejt," odpoví drsným hlasem muž. "Poraďte mi, chtěl bych také být drsným chlapem..." "Chceš být drsnej chlap, mladej? A čím si utíráš zadek?" "No, normálně, toaletním papírem," pokrčí rameny mladík. "Tak to nejsi drsný chlap." Druhý den mladík opět přijde. "Tak co, čím si utíráš zadek, mladej?" "Novinama." "Tak to nejsi drsný chlap." Další den: "Čím si utíráš zadek?" "Smirkovým papírem." "Tak to nejsi drsný chlap." Další den už přijde mladík celý od krve. "Už jsem drsný chlap?" "A čím si utíráš zadek?" "Ostnatým drátem..." "Hmmm, tak to nejsi drsný chlap." "Tak mi řekněte," ptá se mladík nešťastně, "čím si utírá zadek drsný chlap." "Drsný chlap si, mladej, zadek neutírá vůbec."
"Chlapečku, je doma tatínek?" "Není." "A kdy se vrátí?" "Když prý se bude dobře chovat, tak za deset let."
"Pane šéf, můžete mi dát zítra volno? Manželka chce, abych jí pomohl s vánočním úklidem." "Z takového důvodu vám přece nebudu dávat volno." "Děkuji, věděl jsem, že je na vás spolehnutí."
Chlápek takhle vyloví klasickou zlatou rybku a za tři přání ji chce pustit. "Víš, náš soused má takový pěkný dům, já bych chtěl taky takový." Rybka hned, že je to zařízeno. "Víš, náš soused má takové pěkné auto, já bych chtěl taky takové." Rybka hned, že to taky není problém. "Víš, náš soused má takové velké prase..." "A ty bys chtěl taky takové, že?" "Ne, já bych chtěl, aby mu chcíplo."
Přijde takhle postarší pán na návštěvu ke starému kamarádovi a říká: "Tebe už jsem, člověče, nějak dlouho neviděl!" "No jo, byl jsem v tom, jak se tomu říká, pije se tam ta voda, masáže a koupele tam jsou..." "Jo v lázních jsi byl?" "No jo, v lázních!" "A kde jsi byl v lázních?" "No, tam takhle v tom, u toho, no jak bych to..." "No tak si vzpomeň!" "Takhle se nikam nedostaneme, zkusím to jinak, jak se říká té kytce, co má takové krásné červené květy a trny?" "Myslíš růže?" "No jo, růže!" a zavolá do kuchyně: "Ty, Růžo, kde sem to byl v těch lázních?"
Rodinka si vyjede do Paříže a jde tam na oběd. Nikdo neumí ani slovo francouzsky, ale otec to přeci jen zkouší. Přivolá si číšníka a řekne: "La pivo." Číšník odejde a vrátí se s pivem, pak následuje "la řízek", "la kuře" a tak dál až po "la účet." Číšník přinese účet a po zaplacení říká: "Milej pane, já nebejt ze Žižkova, tak vám přinesu leda tak la hovno!"
Potkají se dva kamarádi, kteří se již delší dobu neviděli. "Ahoj," řekne první. "Ahoj," odpoví druhý. Koukají na sebe a mlčí. Po chvíli první řekne: "Ty se mne ani nezeptáš, jak se mám?" "Tak jak se máš?" "Ale, ani se neptej..."
Jedna vesnice byla známa tím, že tam lidi pěstují obrovské brambory, ale způsob pěstování drží v tajnosti. Proto se nějaký novinář rozhodl, že tam půjde špehovat. Zastavil se u prvního domu, otevřeli mu a on povídá: "Dobrý člověče, neprodal byste mí nějaké brambory? Tábořím s rodinou opodál a rád bych si je udělal v popelu." "Dobře. Kolik jich chcete?" "Tak tři kila." Chlápek se otočil dovnitř a volá: "Mařenko, skoč do sklepa, vyber nějakou menší bramboru a ukroj z ní pánovi tři kila..."
<
51,
52,
53,
54,
55,
56,
57,
58,
59,
60,
61,
62,
63,
64,
65,
66,
67,
68,
69,
70,
71,
72,
73,
74,
75,
>