Manželské 321-330

< >

Víte jak často má muž milovat svoji ženu? - Každý den, pak si už zvykne a nepřipadá mu to tak odporné...

Povídá chlap v hospodě: „Nejvýhodnější je začínat doma s milováním těsně před půlnocí.“ „Proč?“ ptají se ostatní. „No, když se to protáhne přes půlnoc, musí vám to manželka počítat za dva dny.“

Žena myje podlahu, muž sedí v křesle a čte si noviny. Žena povídá: "Zvedni nohy, ať to můžu pod tebou vytřít." "To už bez mé pomoci nedokážeš ani umýt podlahu?!"

Pan Novák měl známého sexuologa ve výzkumném ústavu a rozhodl se požádat ho o pomoc při řešení manželské krize, spočívající v nedostatečném zájmu paní Novákové o pohlavní život. „Víš, doktore, je to dobrá ženská a nerad bych se rozváděl jen kvůli tomu, ale už to nemůžu vydržet. Kdybys mi třeba dal nějaké prášky, které by trošku podnítily tu sexuální touhu, tak by se třeba mohlo naše manželství zachránit.“ „Máš štěstí, Františku,“ prohlásil sexuolog, „mám tady takový speciální preparát, co ti budu povídat, opravdový zázrak. Zkoušíme ho před patentování a můžu ti říct, že z něj bude světový hit. Dám ti pár pilulek, ale musíš s nimi zacházet opatrně. Dáš své ženě jednu pilulku do čaje nebo do kafe, ale nikdy ne víc a uvidíš, co se bude tak za hodinu dít. Svou ženu nepoznáš. Bude jak tornádo.“ Pan Novák poděkoval, nedočkavě utíkal domů a ihned po večeři nabídl, že uvaří kávu. Do kávy manželce vhodil pilulku a zarazil se. „Sakra, aby opravdu nebyla tak divoká a já nakonec bych mohl selhat jako muž. Tak to tedy ne,“ řekl si a vhodil do svého šálku také jednu pilulku. Manželé Novákovi v pohodě vypili kávu a dívali se na televizi. Asi za půl hodiny se najednou paní Nováková přitulila k manželovi a hlasem plným vášně pronesla: „Františku, já ti mám takovou chuť na chlapa!“ Pan Novák plačtivě řekl: „Marie, já taky!“

Jednoho příjemného nedělního rána se pan Novák probudil, slastně se protahoval, liboval si, že nemusí vstávat do práce a jak se tak protahoval, uvědomil si, což se mužům někdy ráno stává, že je pohlavně vzrušený. Pohlédl vedle sebe na svou manželku, která ještě spala, ležela v posteli odkrytá, protože měli v paneláku teplo, chvilku ji zkoumavě pozoroval a pak si sám pro sebe polohlasně řekl: „No, já to snad radši rozchodím...“

U soudu: "Pane, můžete nám říct, proč se rozvádíte, když jste nedávno oslavil se svoji manželkou diamantovou svatbu?" Pan odpovídá: "Pro nepřekonatelný odpor." "A kdy jste ten odpor pocítil?" "Před 70 lety, hned po svatbě." "A proč jste se nedal rozvést už dřív?" "Kvůli dětem, ... ale teď, když už děti umřeli..."

Upracovaný dělník přijde večer domů z hospody zase trochu podroušený. Z večeře nebude asi nic, protože v kuchyni se nesvítí, a tak nakoukne aspoň do ložnice. Zdá se mu, že se pod peřinou něco hýbe a vzdychá. Pomyslí na souseda, co mu minulý rok ukradl ze sklepa flašku slivovice a bleskurychle tu peřinu strhne. Soused nikde, ale jeho stará už má zase ruku mezi nohama a honí si kachnu. "Marie, zase jsi na mě nepočkala co?! Člověk se celý den dře jako pes, tak dej tu ruku pryč!" Ale milá žena mu říká: "Dnes už ne, můj milý, zítra je taky den, v lednici máš tlačenku." A Josef jí dává lékařskou radu: "Hele, jestli si ji budeš pořád honit, vyhřezne ti děloha!" Žena mávne druhou rukou a dělá si dál dobře. Druhý den se Josef opět vrací ze své oblíbené hospody už o půl hodiny dřív. Ani v chodbě se nezastaví a vlítne rovnou do ložnice. Nazvedne peřinu a co nevidí: Ženuška si zase dráždí kachnu. A jen tak mezi dechem mu říká: "Josef, ách, v lednici máš uzený, ách. Dnes z toho nic nebude! Ách!" To už ho dopálí tak, že když jeho manželka celá utahaná konečně usne, a podle chrápání to vypadá, že ji jen tak něco neprobudí, jde k lednici a vytáhne pořádný kus hovězí kýty. To se bude ráno Maruš divit! Tu kýtu pak strčí ženě pod peřinu a spokojeně usne. Ráno ho probudí strašný řev a on vejrá na Maruš. Ta sedí na posteli, oči vytřeštěné a funí jako kůň. Drží se za nafouklé břicho a má strhaný výraz ve tváři. Josef se jí ptá: "Co se ti to proboha stalo?!" Maruš zamumlá: "Ále, ráno se probudím a koukám, ležím si na děloze. Nevěřil bys, jaká to byla dřina dostat ji tam zpátky!"

V pokoji cvičí nahá žena aerobic, a jak udělá rozštěp, tak se přisaje k podlaze. Ať dělá, co dělá, nemůže se odtrhnout, a tak celá zoufalá zavolá manžela. Manžel tahá, ale nic. Tak zavolá na pomoc souseda. Ten hned přiběhne, tahají oba, ale pořád nic. Přestanou a přemýšlejí, co dál. Najednou se soused ťukne do čela a povídá: "Mám nápad. Vezmeme kladivo, bouchneme do podlahy, ta praskne, dostane se tam vzduch a ona se odsaje." Manžel se na něj podívá a říká: "Víš, to je blbý, tady ty dlaždičky stály osmnáct set za metr, to je spousta peněz." Tak zase přemýšlejí, až se ozve manžel: "Už to mám! Já ji pošimrám, ona zvlhne a přetáhneme ji do koupelny." Soused: "A jak si tím pomůžeme?" "No..., tam je metr jenom za dvě stě!"

"Musím vám říci pravdu," praví lékař vážným hlasem panu Lounskému, "vaše žena má před sebou už jen několik dní života." "To nevadí, pane doktore, když už jsem to vydržel tolik let, tak mne pár dní nezabije..."

Žena povídá u večeře manželovi: "Dneska ráno v metru tři chlapi vstali, aby mi uvolnili místo." Muž: "A vešla ses?"

< 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, >