Povídá chlap kamarádům v hospodě: „Představte si, moje stará šla včera ráno do sklepa pro brambory a tam nebylo světlo. Zakopla a zabila se.“ „To je strašné, a cos dělal ty?“ „Co jsem měl dělat? Uvařil jsem si rýži.“
Chudí manželé, oba nezaměstnaní, se dohodli, že manželka zkusí něco vydělat na ulici. Když se ráno se vrátila, manžel se jí ptá, kolik vydělala. Manželka to spočítala a povídá, že 505 Kč. „Prosím tě, který blbec ti dal těch 5 korun?“ „Všichni...“, odpovídá manželka.
Tři manželské páry chtěly vstoupit do jedné náboženské sekty. Tam jim dali podmínku tří měsíců pohlavní zdrženlivosti. Po třech měsících se jich ptali, jak to dodrželi. Manžel z prvního páru: „Nebylo to jednoduché, ale naše víra je silnější než pudy.“ Druhý pár: „My jsme měli určitou krizi koncem druhého měsíce, kdy jsem musel chodit radši spát na gauč do obýváku, ale překonali jsme to a pak už to bylo dobrý.“ Manžel z třetího páru: „První měsíc jsme vydrželi celkem bez problému, druhý už to bylo náročnější. No a v půlce třetího měsíce se manželka ohnula pro konzervu fazolí a já to prostě nevydržel a pěkně jsem ji zezadu pomiloval.“ Vedoucí sekty říká: „Uvědomujete si ale, že jste si tím zavřeli cestu mezi nás?“ Ten chlap odpovídá: „Jistě, chápu, že teď do vaší sekty nemůžeme, ostatně, v tý Delvitě se už taky nemůžeme ukázat.“
Co má manželka společné s fazolí? - Taky potřebuje pořádný kolík, jinak se plazí k sousedovi...
Mladý indián se oženil s běloškou. Vzal novomanželku na svatební cestu k Velkým jezerům. Tři dny bez přestávky se típí otřásalo. Čtvrtý den ráno se žena sotva vysouká ven a celá rozlámaná se jde vyčůrat. Indián taky vyleze ven, spokojeně se protáhne a říká: „Teď mě, miláčku, několik dnů neuvidíš.“ Ona na to zklamaně.: „Jsme spolu teprve tři dny a ty už pojedeš pryč?“ „Ale ne, nikam nejdu, jen tě začnu šoustat zezadu...“
„Jak poznáš,“ ptá se sousedka sousedky, „kdy se máš dát do velkého prádla? Těm předpovědím počasí se moc věřit nedá...“ „Ty já ani neposlouchám. Mám vlastní barometr.“ „A že jsem ho u vás nikdy neviděla?“ „Ani jsi nemohla,“ hihňá se sousedka. „Když můj starej ještě ráno spí, opatrně kouknu pod peřinu. Když mu leží nalevo, bude pršet. Když napravo, bude svítit sluníčko.“ „A co když mu stojí?“ „Tak seru na prádlo!“
„Jdu si lehnout,“ praví František manželce. „K večeři mně vzbuď a to tak, že mně za ohanbí zatáhneš jednou. Budeš-li se chtít milovat, tak asi šedesátkrát.
Povídá žena manželovi: „Nezlob se, ale teď nejsem na sex naladěná. „A hrome, vzal jsem si ženskou nebo klavír?!“
Novomanželka vyčítá v slzách svému muži: „Jsme spolu jen několik týdnů a už zůstáváš v hospodě až do nočních hodin. Co tam děláš?“ „Vyprávím přátelům, jak jsem s tebou šťastný.“
„Denně chodíš domů opilý,“ vyčítá žena manželovi, „a co já, co děti, na nás nemyslíš?“ „Měj rozum, stará,“ odvětí manžel, „přece nebudeme chlastat všichni!“
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>