Církevní 201-210

< >

Začátek sovětské bible: "Na počátku nebylo nic, jen soudruh Bůh se procházel ulicemi Moskvy..."

Papež konečně schválil novou antikoncepční pilulku pro katolické ženy. Váží dvě tuny a opře se o dveře ložnice, aby manžel nemohl dovnitř.

Modlitba:
Bože, obdaruj mě senilitou, abych zapomněl na lidi, které jsem stejně nikdy neměl rád..., dej mi to štěstí narazit na ty, které rád mám, a dopřej mi zraku, abych je dokázal od sebe rozeznat...

Přijde mladé děvče do zpovědnice a zpovídá se faráři: "Otče, zhřešila jsem." A farář na to: "Já vím..., ale mně i kostelníkovi se to móóóc líbilo..."

Milý Bože!
Měl bych pro Tebe malý zlepšováček.
Život by měl začít smrtí - a ne obráceně. Zkus si to, pane Bože, představit: Ležíš ztuhlý v zatuchlé hlíně, je tma a najednou se začneš hrabat vstříc světlu. Vylezeš na světlo boží, jdeš do domova důchodců, odkud Tě za pár let vyhodí, neboť omládneš. Protože máš tučný důchod a naspořeno, budeš jezdit po lázních a hrát golf. Na uvítanou v práci dostaneš zlaté hodinky a přestože začneš pomalu, docela pomalu pracovat, budou se lidé kolem k Tobě chovat velice mile a laskavě . Až skončíš s prací, budeš studovat na vejšce. Máš dost peněz, aby sis vychutnával studentský život plnými doušky. Zkusíš to s drogami, v hlavě nemáš nic jiného než ženské a celý den si můžeš nalévat alkohol do palice. Až z toho dostatečně otupíš, nastane čas jít do základní školy. Ve škole budeš rok od roku blbější až z ní konečně vyletíš. Potom si budeš pár let hrát na pískovišti a nakonec se budeš válet 9 měsíců v děloze. A svůj život ukončíš jako orgasmus!
No řekni, Bože - nebyla by to paráda?

Povídá mladá dívka knězi: "Velebný pane, co dělá Vaše ruka na mé sukni?" - "Och, dcero, promiň! Spletl jsem si tě s ministrantem..."

Starší počestná dáma zemřela a přišla do nebe. U nebeské brány ji přivítá Svatý Petr a hned ji začne provázet nebem. Jdou dlouhou chodbou, když se najednou z jedněch dveří ozve strašný řev. Jekot a výkřiky, při kterých tuhne krev v žilách. Hrůza a děs lomcují paní a ta se překvapeně až zděšeně ptá: "Co to je za zvuk, Svatý Petře?" - "To nic," mávne rukou Svatý Petr, "tady vrtáme na lopatkách díry pro andělská křídla. V nebi už je to tak zařízené. Jakmile je někdo celý život bez hříchů, dostává za odměnu andělská křídla. No, pravda, trochu to možná bolí, ale to se nedá nic dělat." Stará dáma naprázdno polkne a nechá se provázet dál. Za chvíli slyší další, ještě hroznější, nervy drásající řev. Krve by se u ní nedořezal. "Ó Bože, co je zase tohle"? - "Klid," říká sv. Petr, "to jenom někomu vrtají díru hlavu kvůli svatozáři." Jakmile se paní probere z mrákot, toužebně pohlédne na Svatého Petra a prosí: "Tohle je na mě moc, víte, já bych raději do toho pekla." - "No ale, vedla jste vzorový život. Nebe si zasloužíte!" bojuje Petr o její duši. "No, ale přece jen," třepe se ještě dáma, "nešlo by to?" - "To by šlo zařídit, ale počítejte s tím, že tam vás okamžitě znásilní! A to zepředu i zezadu!" upozorňuje Petr. Paní se na chvíli zamyslí a pak prohlásí: "Hm, to bych asi přežila, protože tam už díry mám!"

Motorkáři se pokazí motorka. Dotlačí ji do nejbližší vesnice. Tam potká babku a ptá se jí: "Babi, máte tady ve vesnici mechanika?" - "Kdepak, synku, tady jsme všichni katolíci..."

Nějakou dobu chodili věřící v nejmenované vesnici do kostela v přilbách. Sedlák ze sousední vesnice se ptá starosty, co je to za novotu. Ten mu vysvětluje: "Utrhl se provaz od zvonů a kostelník teď zvoní tak, že do zvonů hází kameny."

Na ulici padne člověk na zem. Jde kolem kněz, chytí muže za ruku a ptá se ho: "Synu můj, věříš v Otce, Syna i Ducha svatého?" – Chlapík převrátí oči a povídá: "Já se na to vyseru! Tak já tady umírám a on mi dává hádanky...!"

< 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, >