Ptá se Bůh Adama: "Adame, kde máš Evu?" "Ale, strašně jí smrděla kunda, tak jsem ji hodil do vody a utopil." Bůh pravil: "To jsi neměl dělat, Adame, z těch ryb už to nikdo nedostane."
Kněz na odpolední procházce vidí Pepíčka, jak kladivem po desítkách drtí mravence. Pepíček si pro sebe říká: "Nenávidím ty zasrané mravence..." Kněz je zaražen chlapcovým výrazivem a promlouvá k němu o tom, že Bůh nestvořil nic zbytečného: "Nechám tě zabíjet tyhle mravenečky pouze tehdy, pokud mi vyjmenuješ tři věci, které Bůh stvořil, a přesto jsou k ničemu." Pepíček vzhlédne ke knězi s ďábelským úsměvem a říká: "Znám tři věci, které jsou naprosto k ničemu. Za prvé péro u mnicha, za druhé kozy na jeptišce, a třetí jsou tihle zasraní mravenci...!"
Mojžíš, Ježíš a Bůh spolu hrají v nebi golf. Mojžíš zahajuje hru. Usadí míček, zamíří k jamce za jezírkem a odpálí. Míček letí a padá do jezírka. Mojžíš však zvedá hůl, vody se rozestupují a míček se po vodním dně dokutálí na břeh 2 metry od jamky. Ježíš nechce zůstat pozadu. Připraví míček a střílí stejným směrem. Ale i jeho míček se pomalu snáší na hladinu jezírka. Ježíš zvedá svou hůl a míček se po dopadu na vodní hladinu, navzdory přírodním zákonům, po hladině dokutálí ke břehu. Zastaví se metr od jamky. Na řadě je starý pán. Ledabyle ťukne do míčku a ten se odrazí doprostřed jezírka. Tam se zázračně odrazí a letí k nebi. Letadlo nad golfovým hřištěm ho odpinkne na dálnici. Míček se zařadí do levého pruhu a předjede tirák s návěsem. Odbočí zpět k hřišti, proletí branou, po cestičce se dokutálí k jamce a spadne přímo do ní. Mojžíš se nakloní k Ježíšovi a zašeptá: "Já opravdu strašně nerad hraju golf s tvým taťkou!"
Farář se modlí ve vesnickém kostele: "Pane Bože, buď mi ve své vševědoucnosti nápomocen. Sedlák Jíra mě včera požádal, abych mu půjčil svůj povoz a koně. Ale já si říkám, pane Bože, ten sedlák není dobrý člověk co když mi tu půjčku zapře, a naše chudá farnost přijde o povoz s koňmi. Na druhou stranu, když mu ten povoz nepůjčím, on zakáže svým pacholkům chodit do kostela, a naše farnost přijde o ovečky. Tak mi poraď, pane Bože, co mám teď dělat? Už vím, pane Bože, nejlepší bude zvolit zlatou střední cestu! Já mu řeknu, ať mi vylíže prdel!"
Jde policajt po ulici a najednou vidí, jak z blízkého mrakodrapu skočí chlápek, v pohodě dopadne na nohy a zmizí ve vchodu do baráku. Po pár sekundách skočí druhý a taky se vrátí do baráku. Tak se to několikrát opakuje. Za chvíli to už policajt nevydrží, zastaví jednoho z těch dvou chlápků a ptá se ho: "Prosím vás, jak je to možný, že skáčete z takový výšky a nic se vám nestane?" Muž odpoví: "Vždyť to vůbec nic není, stačí prostě sebrat odvahu a skočit!" Policajt: "Tomu nevěřím." Muž: "No tak si to pojďte zkusit!" Vylezou tedy na mrakodrap, druhý chlápek už tam stojí. Muž povídá policajtovi: "No tak
skočte!" Policajt: "No dobře, ale ať nejdříve skočí tamhleten občan." Stojící chlápek se tedy rozeběhne, skočí, dopadne perfektně do dřepu a mává směrem nahoru. Policajt: "To je divný, skočte taky vy!" Chlap skočí, opět skvělý dopad a mávání. Policajt: "To jsou věci...", rozeběhne se, skočí, dopadne a rozmlátí se na kaši. Chlapi přijdou blíž a jeden povídá zamyšleně druhému: "Teda na to, že jsme andělé, to jsme pěkný kurvy....!"
Je večer, stmívá se a po chodníčku v parku jde jeptiška v hábitu. Najednou vyskočí ze křoví zakuklený zlosyn, kopne ji do břicha, přetáhne přes hlavu, povalí na zem, načež praví: "Koukám, že dneska nejsi ve formě, Batmane!"
Matka Tereza přijde k Nebeské bráně. Tam ji uvítá Svatý Petr a povídá jí: "Byla jsi za svého života na Zemi skvělým člověkem. Dám ti proto kolem hlavy krásnou svatozář. "Matka Tereza se pak jde se svatozáří projít po Nebi a uvidí princeznu Dianu, která má kolem hlavy ještě větší svatozář. Hned se vrátí za Svatým Petrem a stěžuje si: "Celý svůj život jsem zasvětila pomoci chudým a nemocným a princezna Diana neudělala ani zlomek této záslužné činnosti a přesto má kolem hlavy větší svatozář. Jak je to možné?" Svatý Petr: "Ale Matko Terezo, kdyby ses lépe podívala, tak bys viděla, že to není svatozář, ale volant."
Hospodin prochází starým Orientem a hledá někoho, kdo by ho přijal. Přichází do Egypta k faraónovi. "Faraóne, já jsem Hospodin, Bůh celé země. Chceš mě přijmout?" Faraón si mne bradu a říká: "To půjde těžko. Bohem jsem v Egyptě já! Nemohu tě přijmout." Hospodin prochází zemí dál, až přijde do Babylónu. Přijde k babylónskému králi a nabízí se mu: "Nechceš mě přijmout za svého Boha?" I babylónský král říká: "Víš, to bude těžké. My už tady máme toho Marduka. To by byly zase nějaké novoty..." Tak prochází Hospodin zemí dál, až potká Mojžíše. "Mojžíši, nechceš mě přijmout za svého Boha?" Mojžíš říká: "No,
koneckonců, proč ne. Ale co mi za to dáš?" "Dám ti přikázání." Mojžíš se zamyslí a říká: "A co za něj budeš chtít?" "Nic." "Nic? Tak to mi jich dej rovnou deset!"
Pan Novák se celý život dobře choval, nepil nekouřil, jedl střídmě, nikomu neublížil, druhým pomáhal. Po smrti přišel do nebe. Těšil se, že si po celoživotním odříkání konečně trochu užije. První den dostal k obědu jogurt a dva rohlíky. Mlčel, neboť byl zvyklý si odříkat. Druhý den k obědu opět jogurt a dva rohlíky. Znovu mlčel. Ale nedalo mu to a nahlédl přes nebeskou klenbu dolů do pekla. Tam všude plno lidí a obrovská žranice: guláš, svíčková, chlastá se pivo, whisky... Třetí den zase jogurt a dva rohlíky. Tak se zeptal Pána Boha, jak je toto možné, proč to tak je? Pán odpověděl: "Pochop to, vole, pro dva se fakt nevyplatí vařit..."
Mladý, nezkušený kněz sloužil svoji první mši a měl takovou trému, že skoro nemohl mluvit. Po mši se zeptal svého nejzkušenějšího kolegy, jaký byl jeho výkon. Ten mu odpověděl : "Když mám strach, že na kazatelně znervózním, postavím sklenici s vodkou vedle sklenice vody. Pokud cítím, že začínám být nervózní, usrknu si." Další neděli se náš nováček zařídil podle rady svého kolegy. Na začátku kázání opět cítil trému a tak se napil. Pak už bez problému jen mluvil a mluvil a mluvil. Po mši, při návratu do zakristie, našel na dveřích tyto poznámky :
1. Usrkni si vodky, nelokej ji.
2. Máme deset přikázání, ne dvanáct.
3. Bylo dvanáct apoštolů, ne deset.
4. Ježíš byl pomazaný, ne namazaný.
5. Jakub vsadil svého osla, ne posla.
6. Ježíše Krista nenazýváme Jéžou.
7. Otec, syn a duch svatý nejsou táta, junior a strašidlo.
8. David zabil Goliáše, nedal mu lekci, na kterou Goliáš do smrti nezapomněl.
9. Kámen srazil Davida z jeho oslíka, ne oslíka z jeho Davida.
10. Svatému kříži se neříká " velký téčko".
11. Když rozlomil chléb při poslední večeři, Ježíš řekl: "Jezte, neb toto jest mé tělo." Neřekl: "Sežerte mě."
12. Panna Maria není "Mařka, co to nikdy nedělala."
13. Doporučené požehnání před jídlem není: "Číňan, Japonec, pitomec, díky za ten dlabanec, óó Bože."
14. Hříšníci se posílají do pekla a ne do prdele.
15. Z kazatelny se chodí po schodech, a nejezdí po zábradlí!
16. A říká se AMEN a ne šmytec!!!
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>