Církevní 231-240

< >

Ježíš byl už rozčílený drogovou situací na Zemi. Svolal krizovou schůzku se svými apoštoly a po několika hodinách se usnesli na tom, že potřebují víc informací. Apoštolové se rozhodli sestoupit dolů na Zem a donést vzorky od každé drogy. Po několika dnech se začali vracet: "Kdo je tam?" - "Tady je Pavel." Ježíš otevře bránu: "Co jsi přinesl?" - "Hašiš z Maroka." - "Výborně, pojď dovnitř." Další klepání: "Kdo je tam?" - "Tady je Marek." Ježíš otevře: "Co jsi donesl, Marku?" - "Kokain z Kolumbie." - "Výborně, pojď dál." Další klepání: "Kdo je tam?" - "Tady je Jan." Ježíš otevře: "Co jsi donesl, Jane?" - "Extázi z Montrealu." - "Výborně, pojď dál." Zase někdo klepe. "Kdo je tam?" - "Tady je Jidáš." Ježíš otevře bránu: "Co jsi donesl, Jidáši?" - "FBI! Ruce nahoru...! Všichni ke zdi!"

Pan farář šel jednou s malým klukem na procházku. Po chvíli kluk uvidí cosi na zemi a povídá: "Pane faráři, tady je kravské hovno!" Pan farář praví: "Ale Pepíčku, tomu se přece říká kravinec." Šli dál a Pepíček hlásí: Pane faráři, tady je koňské hovno!" Pan farář zase praví: "No tak, Pepíčku, tomu se přece říká kobylinec!" Ušli zas kus cesty a Pepíček zase vidí něco na zemi. Aby nic nepokazil, tak vyhrkne: "Pane faráři! Tady je lidovec!"

"Dnes udělejte sbírku už před kázáním," praví pan farář v zákristii. "A proč, šéfe?" ptá se kostelník. "Budu totiž kázat o šetrnosti," odvětí velebníček.

Ve škole žaluje Francek: "Pane katecheto, Tonda chytil na dvoře kočku a usekl jí ocas." Velebníček chvíli domlouvá hříšníkovi, potom se obrátí na ostatní děti a ptá se: "A zná někdo jiný nějaký citát z bible, který toto kruté počínání Antonína odsuzuje?" - "Malý Mireček se zamyslel a povídá: "Myslím, že znám: Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"

Po skončení pobožnosti v kostele ve skotském městečku přinese kostelník faráři pokladničku s milodary. Farář ji otevře a radostně volá: "Bohoslužby se zúčastnili i ti noví, co se přistěhovali z Ameriky!" - "Jak jste to poznal?" diví se kostelník. "Mezi knoflíky je i jeden dolar!"

Pan katecheta vypráví: "A pak přišel Bůh s andělem k Abrahámovi." - "Prosím," hlásí se František, "já vím, jak se ten anděl jmenoval." - "Opravdu?" vrtí hlavou velebníček, "jak tedy?" - "Můj tatínek říkal, že když se sejdou tři chlapi, tak určitě jeden z nich je Novák."

Osmý den stvořil Bůh pivo. Od té doby o něm nikdo neslyšel a nikdo ho neviděl...

V klášteře serou holuby na sochu Svaté Barnabáše. Jeptiška je odhání se slovy: "Táhněte do piče, táhněte do piče...!" Když to slyší matka představená, upozorní ji: "Ne, ne, sestro, to nesmíte, takhle. Podívejte: heš, heš! No, a jsou v piči."

Do kláštera přijde nový mladý mnich. Otec Petr ho provádí po klášteře a ukazuje mu, kde se modlí, kde se připravuje jídlo, kde se stravují, kde žijí a co dělají. Tak mu otec Petr ukáže celý klášter a nakonec přijdou k těžkým dřevěným dveřím, otevře je a tam jen zpod prostěradla trčí holý mužský zadek. Na tázaví pohled novice vysvětluje: "Tak synu, tady se můžeš odreagovat každé pondělí, úterý, čtvrtek a pátek." Mladý mnich se ptá: "A ve středu ne?" - "Kdepak, synu, ve středu ne, ve středu máš tady službu ty!"

Marie se měla vdávat, ale už nebyla panna. A v místním kostele bylo zvykem, že když se vdávala nevinná dívčina, zdobili kostel bílými růžemi, když nevěsta už nebyla panna, tak červenými. Marie tedy zašla za panem farářem, aby domluvila podrobnosti sobáše. Farář se jí ptá: "Maruško, a jakými růžičkami mám kostel ozdobit? Bílými nebo červenými?" Marie se zapýřila: "Samozřejmě, že bílými, ale... můžete tam mezi ne frcnout i pár červených...!"

< 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, >