Církevní 21-30

< >

Muž odejde do práce a žena si přivede domů milence. Její malý syn přijde neočekávaně domů, uvidí milence s matkou a tak se schová do skříně a sleduje. V tom přijde domů i manžel. Žena vyskočí a aniž by si všimla svého syna ukryje svého milence do téže skříně. V tom se chlapeček ozve: "Je tady tma, co?" Muž odpoví: "To teda je." Chlapeček: "Mám u sebe baseballový míček." Muž: "To je fakt bezva." Chlapeček: "Nechceš ho koupit?" Muž: "Ne, dík!" Chlapeček: "Venku je můj otec." Muž: "Tak za kolik?" Chlapeček: "250 dolarů." Za pár dní se situace opakuje. Chlapeček: "Je tady tma, co?" Muž: "To teda je." Chlapeček: "Mám tady baseballovou rukavici." Muž, který už ví oč jde, se ptá: "Tak za kolik?" Chlapeček: "750 dolarů." Pár dní nato otec povídá svému synovi: "Popadni svou baseballovou rukavici, pojď ven a zachytáme si." Chlapeček na to: "Nemůžu, prodal jsem míček i rukavici. "Otec udiveně: "A za kolik jsi to prodal?" Chlapeček: "Za 1000 dolarů." Otec: "To je příšerné, jak můžeš brát své kamarády takhle na hůl. To je mnohonásobně víc, než to stojí. Půjdeš do kostela a vyzpovídáš se!" Když přijdou do kostela, vstrčí otec svého synka do zpovědnice a zavře dveře. Chlapeček: "Je tady tma, co?" Kněz: "Nezačínej s tím zase..."

Faráři se ztratilo kolo. Nemohl ho nikde najít, tak povídá kostelníkovi: "V neděli při kázání se budeš dívat pozorně na lidi, budu se modlit a když budu přeříkávat desatero a zdůrazním nepokradeš, ty musíš zjistit, s kým to nejvíce trhlo." V neděli na kazatelně se modlil desatero, ale nepokradeš nezdůraznil. Kostelník se pak udiveně ptá a farář vysvětluje: "Když jsem došel k nezesmilníš, vzpomněl jsem si, kde jsem to kolo zapomněl."

Přijde jeptiška za matkou představenou: "Matko představená, byla jsem znásilněna. Co mám dělat?" "Jdi do sklepa a vypij tam sklenici octa", odpoví matka představená. "A to pomůže?", ptá se jeptiška. "Ne, ale zmizí ti z tváře ten blažený výraz."

Doktorova milenka porodila holčičku. "Co sis nadělal, to tady máš," řekla a položila mu nemluvně na stůl. "Baj, baj, fešáku..." Doktor se chytil za hlavu. Navíc mu zrovna v té chvíli volali z fary, že s knězem je to nějaký na levačku, ať si pospíší. Doktor popadl děcko a honem na faru. Farář měl akutní zánět slepého střeva. To přivedlo doktora na ďábelský nápad: "Pane faráři," vykřikuje nadšeně a tahá skalpel, "to je světová senzace. Jste těhotný a právě začíná porod..." Farář úpí, heká, s potem v tváři doktora zapřísahá, aby jen nikomu nic neříkal. Doktor kněze otevře, vyřízne apendix, břicho zašije... a dítě nechá na faře. Ví, že je v dobrých rukou. Uplyne 18 let. "Mé dítě," praví jednou farář holčičce, z níž zatím vyrostla pěkná mladá dáma, "je čas, abych ti prozradil velké tajemství..." "Já vím," říká dívka, domyslela jsem si to už dávno, "nejsi mým strýčkem, ale tatínkem." "Ne ne, moje dítě. Já jsem tvá matka. Otcem je biskup Michal!"

Diskutuje lékař, katolický kněz a rabín, kdy vlastně začíná život. Lékař: "Z mého hlediska začíná život oplodněním vajíčka, tj. momentem, kdy spermie překoná stěnu vajíčka." Katolický kněz: "Podle naší víry život začal, když Pánbůh vdechl Adamovi do nosní dírky a ten začal dýchat." Rabín se jen usmívá a povídá: "Pánové, život začíná, když děcka vypadnou z domova a chcípne pes..."

Ježíšovi je již 30 let a rodiče znepokojuje, že se pořád nemá k založení rodiny. I navrhne jednou Josef: "Marie, naproti bydlí lehká holka, co kdyby jsme klukovi k těm narozkám darovali jednu noc, ať mu ukáže i něco jiného, třeba se chytne." Marie souhlasila a když se Ježíš vrátil k večeru domů, říkají mu: "Ve tvém pokoji na tebe čeká překvapení." Ježíš vejde do pokoje, zavře za sebou, chvilku je ticho a najednou se ozve srdcervoucí výkřik a ze dveří vyběhne nahá holka a utíká od domu pryč, co jí síly stačí, jen sem-tam se s hrůzou ohlédne. Svatý Josef přijde za Ježíšem do pokoje a ptá se: "Ježíši, co se tady stalo?" "Sám nevím, otče, když jsem vešel dovnitř, na posteli ležela nahá dívka, přistoupil jsem k ní a ona rozevřela stehna. Uviděl jsem jizvu, tak jsem na ní přiložil ruku a rána se zacelila..."

Kazatel na nedělní mši rozebírá téma "Odpusť svým nepřátelům". Káže dlouho a dlouho a nakonec se zeptá, kdo je schopen odpustit svým nepřátelům. Asi půlka lidí zvedne ruce. Kazatel není spokojen s výsledkem práce, a tak pokračuje dalších dvacet minut. Pak se zeptá znovu. Tentokrát zvedne ruce asi 80 procent lidí. Kazatel pořád není spokojen, tak pokračuje dál. Lidi už začínají být nervózní, protože pospíchají na oběd, takže když se ptá potřetí, tak zvednou ruce všichni, kromě jedné staré babičky ze zadní řady. "Paní Eliášková, vy byste svým nepřátelům neodpustila? Proč?" - "No, já totiž žádné nepřátele nemám". - "No to je úžasné, paní Eliášková, a kolik Vám je let?" - "93." - "To je skvělé, mohla byste jít sem dopředu a povědět nám všem, jak jste dokázala žít tak dlouho a nemít přitom žádné nepřátele?" Stará paní se s námahou zvedne, přicupitá ke knězi, otočí se ke shromáždění a praví: "No, já jsem všechny ty kurvy prostě přežila."

Jeden se ptá: "Rabíne, můžeš mi na příkladu vysvětlit význam slova dilema?" "Vepřové zadarmo..."

Jde takhle bůh po Zemi a nese pytel plný čůráků. Najednou mu pytel praskne a všechno se mu vysype. Bůh si řekne: "No co, sbírat to nebudu..., tady bude Ostrava."

Přijde 7 trpaslíků na audienci k papežovi a ten nejmenší - Šmudla se ho na konci setkání zeptá: "Svatý otče, máte ve Vatikánu liliputánské jeptišky?" Ten se zamyslí a říká: "Ne, to určitě nemáme." Zbývající trpaslíci se začnou pochechtávat, ale Šmudla znova: "A v Itálii jsou nějaké liliputánské jeptišky?" "No... taky asi ne," povídá papež. To už se ti ostatní válí po zemi, ale Šmudla se slzami na krajíčku znova: "A někde ve světě jsou liliputánské jeptišky?" "Musím tě zklamat, synu, ale žádné liliputánské jeptišky neexistuji." V tom se z hloučku řehtajících se trpaslíků ozve: "Šmudla přefik tučňáka, Šmudla přefik tučňáka..."

< 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, >